Mezinárodní divadelní studio Farma v jeskyni pracuje s herci, performery a tanečníky z mnoha zemí světa, jeho součástí je i vedení workshopů a výzkum divadla. Jeho inscenace (Sonety temné lásky, Sclavi, Čekárna) získaly mnohá prestižní domácí ocenění i ceny na zahraničních festivalech. Nové, dlouho očekávané inscenaci Divadlo předcházelo podrobné studium brazilských etnografických a hudebních pramenů. Výsledkem je scénická kompozice Divadlo / The Theatre, která vychází z rytmů a tanečních kroků, jimiž brazilští otroci setřásali pouta a vytvářeli svůj svět. Pohybuje se na pomezí hudební produkce, pohybového divadla i činohry a úzce souvisí s hledáním smyslu a podstaty herectví.
Délka představení: 01:15
Více informací:
Režie, koncept, choreografie - Viliam Dočolomanský
Hudba na motivy - Viliam Dočolomanský
Asistentky režie - Hana Varadzinová, Krystyna Mogilnicka
Pohybová asistence - Ioana Mona Popovici
Aranžmá – hudební dramaturgie - Hana Varadzinová, Miriam Bayle, Viliam Dočolomanský
Korepetice perkusí - Miriam Bayle
Dramaturgie - Jana Pilátová
Dramaturgická asistence - Sodja Lotker
Kostýmy - Barbora Erniholdová
Scéna - Jana Preková
Světelný design - Pavel Kotlík
Osoby a obsazení
Roman Horák - hraje herce hrajícího Vaqueira
Cécile da Costa - hraje herečku a hraje divačku
Anna Kršiaková - hraje principála, který hraje Capitão
Patricie Poraková - hraje herečku hrající Catarinu a hraje divačku
Jun Wan Kim - hraje herce hrajícího vola a hraje diváka
Zuzana Pavuková - hraje divačku
Hana Varadzinová - hraje divačku
Cecilia Ventriglia - hraje divačku
Eliška Vavříková - hraje divačku
Róbert Nižník - hraje diváka
Vít Halška - hraje na perkuse a hraje diváka
Kateřina Eva Klimešová - hraje na perkuse a hraje divačku
Adrian Ševeček / David Jánský - hrají na perkuse a hrají diváky
Premiéra 10. února 2010
Délka představení: 1 h. 15 min. bez přestávky
Představení je součástí projektu "Budoucnost evropského činoherního divadla – tradice nebo experiment ve visegrádském prostoru".
Divadlo – Scénická kompozice Farmy v jeskyni vychází z rytmů a tanečních kroků, jimiž brazilští otroci setřásali pouta a vytvářeli svůj svět. Divadlo je rovněž metaforou společnosti a jejích proměn, kdy přecházíme z jedné role do druhé – stejně jako z polohy diváka a herce, z iluze do skutečnosti a obráceně. „Náš nový projekt je však opět především asociativním divadlem, které vzniklo ze zkušenosti, nikoliv z literatury,“ doplňuje Dočolomanský.
Ani tentokrát neuhnul ze sledované cesty. Dospěl však hlouběji a zároveň výš. Hlouběji v pevnosti a přesnosti tvarů v jednotlivých figurách, v provázanosti rytmických a melodických proudů s tělesným pohybem, v kompozici jednotlivých obrazů a individuálních partů. Výš pak ve filozofickém přesahu.
Jsme u Farmy zvyklí, že je to soubor úžasných performerů, že jejich souhra je bezpečnostní podmínkou riskantních scén, že dokáží vytvořit, gradovat a ovládat napětí mezi sebou i publikem. A v Divadle vydali ze sebe to nejlepší. Bez debaty.
Jana Návratová, Taneční zóna
Boty se těžce přitloukají k podlaze, nohy jsou široce rozevřené, vnímáme nahá stehna, lýtkové svaly. Překvapivé dupové a krokové variace v zběsilém rytmu, podpořené živými perkusemi vyvolávají extatickou, dionýskou atmosféru a na otázku po podstatě divadle odpovídají přesvědčivě.
Nina Vangeli, Taneční zóna
V dráždivém víru jejich výpovědi je osa myšlenkové struktury - příběh o býkovi a věčné hře na herce a diváky - pouhým střípkem. Divadlo/The Theatre je, krom toho, jak mistrně paroduje naše historizující představy a klišé o commedii dell´arte, alžbětinském, španělském či jakémkoli jiném divadle, dávným a neutuchajícím příběhem člověka, jeho lásky, vášně, žárlivosti, pomsty, smrti a marnosti. Pod nohama tanečníků tak z dupotu jejich kroků ožívají oči dávných afrických Bohů, zaznívá motlitba jejich brazilských potomků stejně jako se probouzejí naše nejniternější myšlenky.
Julie Kočí, Taneční zóna
Viliam Dočolomanský ( ⃰ 1976) - Režisér a ředitel Divadelního studia Farma v jeskyni. Vystudoval činoherní režii na JAMU a doktorandské studium na DAMU v Praze. Mezi lety 1991 –1993 založil a vedl „Pohyblivé divadlo Bodea“, působil na českých a slovenských scénách. V roce 2001 formuje a zakládá Mezinárodní divadelní studio Farma v jeskyni v Praze, kde uvedl: Sonety temné lásky /2002/, Cesta do stanice /ve spolupráci s Truc Spherique; divadelní event pro performery z 13 zemí, Žilina 2003/, projekt Hlasy východu /2004/, Sclavi / Emigrantova píseň /2005/, Čekárna /2006/, Farma v jeskyni - WORK DEMO /2007/. V roce 2007 organizoval se svým souborem v Praze Mezinárodní festival FARMA 2007. Od roku 1994 působil jako lektor v Mezinárodní škole pro lidský hlas Idy Kelarové, vedl dílny v Čechách a v zahraničí /Holandsko, Korea, Polsko, Německo, Argentina, Velká Británie, USA, Brazílie, Columbie atd.…/. Spolupracoval s nigerijským choreografem Olu Taiwo, kanadským choreografem Tedem Robinsonem /ImPulsTanz, Vídeň/, švédskou choreografkou a tanečnicí Charlottou Ofverholm, ukrajinskou zpěvačkou a herečkou Marianou Sadovskou, s režisérem J. A. Pitínským na inscenaci Markéta Lazarová /Národní divadlo, Praha/, korejským režisérem Jung Ung Yangom.
Viliam Dočolomanský je autorem hudby k několika svým inscenacím, publikuje v odborných periodikách, přednáší a je pracovníkem Výzkumného ústavu pro dramatickou a scénickou tvorbu při DAMU v Praze.
Farma v jeskyni - Mezinárodní divadelní studio, zaměřené na tvorbu, vývoj a výzkum lidského výrazu. Definuje se vztahy mezi já – ty, tělo – hlas, kultura – příroda, veřejnost - intimita, výzkum – tvorba. Hledá tělesnou artikulaci toho, co se slovem ani jiným médiem nedá vyjádřit. Inspiraci nachází v nepravidelných terénech hudby, torzech kulturních projevů, lidském dotyku, architektuře prostoru a osobní výpovědi. Soubor se vyjadřuje ke skutečnostem, které jsou pro jeho členy osobně a sociálně aktuální. Studio pracuje pod vedením svého zakladatele - režiséra Viliama Dočolomanského. Součástí práce Farmy v jeskyni není pouze vytváření inscenací, ale také edukativní činnost, základní výzkum umění herce a vybraných kulturních minorit.
Studio se začalo formovat v roce 2001 při přípravách projektu Lorca v Praze. Název Farma v jeskyni je doslovným překladem arabského slova daimuz, kterým byl pojmenován Lorcův rodinný statek. Farma v jeskyni je držitelem řady prestižních světových i českých ocenění.
