Režie a výběr hudby: Tomáš Jirman
Překlad: Leoš Suchařípa
Dramatizace a dramaturgie: Marek Pivovar
Scéna a kostýmy: David Bazika
Osoby a obsazení:
Venečka: Tomáš Jirman
Tupec, Satan, Anděl, Bůh: Jan Fišar
Darja, Anděl: Renáta Klemensová
ONA, Vnouček, Anděl: Lada Bělašková
Mitrič, Semjonyč, Sfinga, Anděl: Janusz Klimsza
Chytrák, Veterán, Anděl: Petr Houska
Premiéra 26. května 2011
Délka představení: 95 minut bez přestávky
Moskva – Petušky - Slavná novela ruského spisovatele, která bývá nazývána „biblí ruských alkoholiků“, je filozofickým podobenstvím, které popisuje příběh alkoholika Veni na jeho cestě z Moskvy do výletní oblasti Petušky. V děsivě groteskním tónu se však neskrývá pouze rafinovaně dráždivý popis prochlastaného osudu. „Poema je na první pohled skutečně nasáklá alkoholem, levná vodka se valí proudem z každé stránky, ale alkohol postupně přestává být pouhým tématem. Proměňuje se v motor pohánějící nejen hrdinu, ale celý text kupředu. Pohyb vlaku je pohybem druhotným, který v názvech kapitol postupně vnímá už jen čtenář, zatímco hrdina se na trati ztratil daleko dříve, kdesi na sto pátém kilometru. Moskva-Petušky tak není jen knihou o alkoholu, ale především o jiném, snad právě alkoholem pozměněném vidění, které deformuje či spíše jen přetváří vše, co se nachází v jeho zorném poli. Zachycování a popisování reality viděné skrze takto pozměněný stav vědomí je příznačné i pro další Jerofejevovy texty. (…) Kromě alkoholu je nejčastějším impulsem pro rozhýbání děje šílenství, jako v dramatu Valpuržina noc aneb Kročeje Komturovy, umístěném do psychiatrické léčebny, či eseji Vasilij Rozanov očima excentrika, který je rozmluvou váhajícího sebevraha s filosofem přelomu 19. a 20. století Vasilijem Rozanovem, rozmluvou, která oddaluje sebevraždu,“ napsala Alena Machoninová.
Tomáš Jirman (1956) - Vystudoval herectví na DAMU v Praze. Působil v angažmá v Olomouci, v Šumperku a od roku 1983 dodnes v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V letech 1988 – 2004 účinkoval i v Divadle hudby a následně v Komorní scéně Aréna (Zápisky o divadle, Hamlet, Zkrocení zlé ženy, Obsluhoval jsem anglického krále, Průběžná O(s)trava krve), kde také režíroval (Kuře na rožni, Goldoniáda, Máj, Žert, satira, ironie a hlubší význam aj.). Jako režisér působil v Těšínském divadle, Národním divadle moravskoslezském i v Českém rozhlase. Hostoval v seriálech Dobrodružství kriminalistiky, Četnické humoresky a Strážci duší.
Národní divadlo moravskoslezské - Největší a nejstarší profesionální divadlo v Moravskoslezském kraji a zároveň největší kulturní instituce zřizovaná statutárním městem Ostrava. Je nepřehlédnutelným centrem kulturního, duchovního, intelektuálního a společenského života občanů Ostravy a širokého okolí. Jako jediné moravské divadlo má čtyři umělecké soubory – operu, činohru, balet a operetu/muzikál, které hrají pravidelně na dvou stálých scénách: v Divadle Antonína Dvořáka a v Divadle Jiřího Myrona. Široce rozkročená dramaturgie všech čtyř uměleckých souborů je vedena systematickou snahou oslovit co nejširší divácké spektrum všech generací a zájmů. Od klasického českého a světového repertoáru přes objevnou dramaturgii a současnou tvorbu až k experimentálním dílům a projektům mnohdy na hranicích žánrů. V čele divadla stojí od roku 2010 přední operní režisér Jiří Nekvasil.