ENIGMATICKÉ VARIACE

Režie: Jan Burian
Překlad: Michal Lázňovský
Dramaturgie: Irena Hamzová Pulicarová
Scéna a kostýmy: Dana Svobodová

Osoby a obsazení:
Abel Znorko: Martin Stránský  
Erik Larsen: Jan Maléř

Enigmatické variace - Komorní drama dvou postav je vlastně rozkrýváním jedné záhady, které obestírá život spisovatele. Drama začíná v momentě, kdy na ostrov, kde žije slavný spisovatel a čerstvý držitel Nobelovy ceny Abel Znorko, který odmítá kontakt s vnějším světem, přijíždí novinář Erik Larsen. Profesní rozhovor o literatuře se změní v osobní souboj dvou mužů s odlišným pohledem nejen na lásku a sexualitu, ale na život vůbec. Po jedné vyjasněné záhadě vzápětí vynoří další a další - dokonce i v reálném životě Erika Larsena, protože i on má svá tajemství...

Eric- Emmanuel Schmitt, Martin Stránský, Jan Maléř i Jan Burian se spojili v nepatetickém poselství určeném vykloubené hamletovské době, i když o ní tam nepadne ani slovo.
Viktor Viktora, Plzeňský deník

Enigmatické variace je hluboce filosofická hra, přitom hra zábavná, hra, která má spád. Zasahuje svojí bezprostředností, záhadností a nečekanými zvraty. Svými ostrými sondami se často zařezává hluboko pod kůži, aby se vzápětí lehce vyhoupla k vrcholku trestuhodně bezstarostného smíchu. Je ostrým střídáním směšného a dramatického, sarkasmu a tvrdé ironie, syrové, odzbrojující až dojemné opravdovosti a nečekané pravdy. Klubovou inscenací se plzeňské činohře podařily dva zásahy do černého - přinesla skvělý titul, v našich končinách málo známý. Přinesla vysoce nadprůměrné herecké výkony. Enigmatické variace by si diváci neměli nechat ujít.
Gabriela Špalková, MF DNES

Jan Burian (*1959) - Absolvoval obor režie na pražské DAMU v roce 1984. V témže roce nastupuje jako režisér činohry Divadla O. Stibora v Olomouci, v roce 1987 odchází do angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni (např. M. Gorkij - Poslední, M. Bulgakov - Adam a Eva, F. G. Lorca - Yerma, A. P. Čechov - Racek, V. Havel - Pokoušení). Od roku 1990 působí jako režisér pražského Divadla na Vinohradech (např. E. Ionesco - Macbett, B. Friel - Tanec na konci léta, P. Barnes - Červené nosy) a v roce 1995 se stal ředitelem Divadla J. K. Tyla. Nadále se věnuje režii činoherních i operních titulů (A. P. Čechov – Strýček Váňa, A. Miller – Pohled z mostu, E. Rostand – Cyrano z Bergeracu, K. Ludwig – Měsíc nad Buffalem, L. Janáček – Její pastorkyňa, Moliere – Lakomec, J. Goldman – Lev v zimě, W. Shakespeare – Romeo a Julie, V. Havel - Odcházení aj.). Pohostinsky režíroval v řadě českých divadel a v Moskevském uměleckém akademickém divadle (MCHAT) nastudoval v roce 2002 Kohoutovy Nuly jako první český režisér hostující na této světově proslulé scéně. Působí jako ředitel Mezinárodního festivalu Divadlo, dále jako vedoucí katedry činoherního divadla na pražské DAMU, předseda Asociace profesionálních divadel, viceprezident Unie zaměstnavatelských svazů a viceprezidentem národního střediska ITI: UNESCO.

Divadlo J. K. Tyla - Divadlo tvoří čtyři umělecké soubory, které v průběhu sezony nabízejí více než čtyři desítky divadelních titulů všech žánrů. Tituly tvořící páteř repertoáru světových divadelních scén jsou střídány původními novinkami a českými premiérami her zahraničních autorů. Divadlo J. K. Tyla každou sezonu pokračuje také v uvádění operních, symfonických, operetních i muzikálových koncertů a dále rozvíjí tradici nedělních koncertních matiné. Divadlo široce přesahuje svůj lokální a regionální význam, neboť je nejen pořadatelem Mezinárodního festivalu DIVADLO, ale také členem a sídlem Asociace profesionálních divadel České republiky. V čele divadla stojí od roku 1995 Jan Burian, který zastává rovněž post ředitele festivalu DIVADLO.