Režie: Rastislav Ballek
Text: Rastislav Ballek volně na motivy básnické sbírky Vojtěcha Mihálika Velebný pán z Maduníc
Dramaturgie: Peter Pavlac
Scéna a kostýmy: Jozef Ciller
Hudba: Martin Ožvold
Účinkuje: Holly / Roth Robert Roth
Premiéra: 16. září 2009
Délka představení: 1 hodina 15 minut bez přestávky
Hollyroth – Inscenace líčí ponižující osud chudého kněze, básníka a národního buditele Jána Hollého (1785 – 1849), jehož jméno se pojí především s projektem „slepé uličky" slovenského jazyka, tzv. bernolákovštiny. Hollého osud je plný tragických okamžiků, poutavých paradoxů. „Inscenácia je rozdelená na dve časti. Prvá časť je dych vyrážajúci monológ Jána Hollého o svojom živote, ktorý tvorcovia poskladali najmä z Hollého korešpondencie, druhú časť tvorí báseň Svätopluk. Režisér pomohol zrozumiteľniť a sprehľadniť text divadelne pútavými obrazmi, v ktorých sa aj pri druhom videní dajú nájsť ďalšie významové vrstvy a súvzťažnosti.", napsala Dária Fehérová. Dlouhodobý zájem režiséra a autora Rastislava Balleka o osobnosti z dějin slovenské historie (Tiso, Vajanský, Dohnány aj.) se v tomto případě výrazně spojil s interpretem hlavní role, Robertem Rothem. Rothův mimořádný vklad byl oceněn cenou Dosky za Nejlepší mužský herecký výkon. Zároveň inscenace získala cenu Dosky za Nejlepší inscenaci.
Rastislav Ballek a Peter Pavlac divadelným vzkriesením Hollého a jeho Svätopluka našli paralelu medzi trpiacim, no dúfajúcim básnikom a porazeným, no o veľkom víťazstve snívajúcim kráľom, čím naznačili mýtickú hĺbku a realistickú slabosť našich dejín a zároveň vystrúhali poklonu neprávom zabudnutému klasikovi.Podarilo sa to najmä vďaka bravúrnemu výkonu Roberta Rotha. Monodrámu v starobylom jazyku zvládol s obdivuhodným šarmom. Hollyroth preto nie je historická vykopávka, ale vzrušujúce moderné divadlo. Dôležitým Rothovým partnerom bol DJ Oswald, ktorý naživo tvoril zvukové maľby, pričom zručne narábal s bítmi, slučkami a samplami hercovho hlasu. Silná inscenácia.
Juraj Kušnierik, Týžděň
Ešte nikdy ste nevideli povinné školské čítanie poézie z 19. storočia v takej magickej divadelnej podobe. Ešte nikdy nezaznel Hollého nezrozumiteľný jazyk takými vrúcnymi a presvedčivými tónmi. V originálnom autorskom koncepte sa strieda vznešené s banálnym, komické s tragickým, fragmenty autentickej intímnej korešpondencie o chorobách, chudobe a samote s bukolickou radosťou zo života a pátosom hrdinského eposu.
Dária Fehérová, katalog Divadelná Nitra
Hovorme predovšetkým o tímovej práci tvorcov, ktorí v prípade tohto krehkého dielka históriu chytili pod krk a urobili ten správny rez. Svätopluka z Hollého eposu predstavujú skôr jako antického než národného hrdinu. Nad ním stojí kráľovský symbol, ktorým tvorcovia poslali odkaz samotnému Shakespearovi.
Eva Andrejčáková, SME
Scenár postavil Ballek na jednom hercovi. Našiel ho v Robertovi Rothovi. A Roth sa shrdinom dokonale stretol. Jeho herectvo je moderné, s postavou i s textom narába rovnako ako s rekvizitou - demonštruje hrdinu a jeho konflikty. Nepotrebuje psychologické či dejinné oblúky, sústreďuje sa na vrcholy konfliktov. Navyše, obdivuhodne narába s Hollého slovom a veršom. Aj pri zachovaní originálu je text prekvapujúco zrozumiteľný a súčasný.
Skvelá je scéna a divadelne pôsobivé kostýmy Jozefa Cillera. Rothova maska sa vyvíja od reálnej tváre, cez pierotovskú masku až po klauna.
Oleg Dlouhý, Pravda
Rastislav Ballek (⃰1971) – Studoval filozofii a sociologii na Univerzitě Komenského, později divadelní režii a dramaturgii na VŠMU v Bratislavě a na Státní vyšší divadelní škole v Krakově. Působil jako kmenový režisér Divadla SNP v Martině (1999 – 2001), jako režisér a umělecký šéf v Městském divadle v Žilině (2002 – 2008), dále spolupracuje se Slovenským národním divadlem, s Divadlem Aréna v Bratislavě a s dalšími slovenskými i českými scénami.
Výjimečná inscenace Tiso (2005) Rastislava Balleka s Mariánem Labudou v hlavní roli se představila i na festivalu Divadlo. Ballekova tvorba vychází především ze slovenské klasické literatury a dějin, přičemž národní mýty a témata skrze ironii a parodii dekanonizuje. Je nositelem několika ocenění Dosky (Atómy boha z roku 1998 a Tiso).
Činohra SND – V posledních letech se činohra SND otevírá hostování mladých osobností slovenské režie (Gombár, Lančarič, Čičvák, Lavrík, Spišák), snaží se objevovat nové herecké talenty, soustředí se na současné světové drama (Harrower, Schimmelpffenig, Glowacki, McDonagh, Crimp) a slovenskou dramatickou tvorbu (R. Olekšák, V. Klimáček, Maliti-Fraňová, Uličiansky). Snaha činohry SND být otevřenou scénou, řadící se do evropského kontextu, vedla k hostování významných zahraničních režisérů - Enikö Eszényi (Maďarsko), Patrice Kerbrat (Francie), J. A. Pitínský, Vladimír Morávek, Michal Dočekal (Česká republika). V Historické budově a v nové budově SND uvádí činohra osm premiér ročně. V čele činohry stojí od roku 2011 Emil Horváth.
