294 STATEČNÝCH Akční béčko o hrdinech operace Anthropoid. Je třeba rozstřílet toho kata, co sedí na Hradě. Snad nám někdo spadne z nebe. Olda je řezník a dělá fantastické řízky. Aťa zbožňuje verneovky a až vyroste, bude pistolníkem. Jindřiška se poprvé zamilovala a všimla si, že tady v Libni to krásně voní. A všichni mají tajemství. Tatínek už strachem zešedivěl. Jak můžou být obyčejná děcka tak odvážná? Přitlučeme hřebíky na cepy a vymlátíme ty nácky! Hlavně ať nikdo nezradí, jinak se Jindřiška nestihne zamilovat podruhé.
Dokumentární fikce podle skutečné události o zákulisí jednoho z největších hrdinských činů našich dějin, atentátu na říšského protektora Heydricha, pojednává nejen přímo o parašutistech, kteří atentát provedli, ale také o obyčejných lidech, jichž se tato událost dotkla. Přesto, že je Dianiškův příběh o mnoha hrdinech záměrně traktován jako „akční béčko“ či supermanský komiks, shazován černým humorem, mystifikací či ahistorickými hudebními vstupy, daří se mu vzdát hold skutečnému, neokázalému hrdinství.
Dianiška podobně jako ve svých předchozích dílech využívá historického příběhu jako pouhého plátna pro vlastní volnou tvorbu. Vedle svalnatců dojde na pojídání lidského masa, Golema i dost peprnou náhradu hákových křížů. „Tak jste neměl skákat z takové výšky,“ vyslechne si třeba Gabčík, když žádá ošetření zraněné nohy.
Je však fascinující, že i přes komiksové úšklebky a vysloveně černý humor se povedlo vytvořit dílo skutečně důstojné tématu. Pokud jde o hrdinství všech těch, o kterých vypráví, je totiž ve výsledku jedno, z jakého důvodu se zasekl Gabčíkův samopal Sten, či proč Čurda vyrazil za rodinou. 294 statečných mluví o statečnosti coby nadčasové hodnotě.
– MIRKA SPÁČILOVÁ, idnes.cz
Provokativní, až „shakespearovské" rozkročení mezi vysokým a nízkým, smíchem a dojetím je pro Dianiškův vypravěčský styl charakteristické. Látku, u které jaksi automaticky předpokládáme ostych a pietní přístup, tak překvapivě zlidšťuje a přibližuje současnému vnímání.
– MARIE RESLOVÁ, magazin.aktualne.cz
TOMÁŠ DIANIŠKA (1984) Je duší, organizátorem, kmenovým autorem a hercem Divadla F. X. Kalby, které původně vzniklo jako „punková odnož“ libereckého Divadla F. X. Šaldy, posléze začalo žít vlastním životem a stalo se kultovní „divadelní tlupou“ úzce propojenou s pražským Divadlem pod Palmovkou. Narodil se v Banské Bystrici, v devatenácti letech odešel ze Slovenska do Prahy, kde v roce 2008 absolvoval herectví na DAMU. Poté vstoupil do angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Od září 2014 je členem hereckého souboru Divadla pod Palmovkou. V rámci Studia PALM OFF, tamní studiové scény, byly uvedeny Dianiškovy autorské hry, například 1000 věcí, co mě serou (divadelní adaptace stejnojmenného blogu), Mlčení bobříků, Pusťte Donnu k maturitě! či Bezruký Frantík. Ve všech jmenovaných inscenacích Tomáš Dianiška také hraje. Vedle domovského Divadla pod Palmovkou spolupracuje Tomáš Dianiška jako autor a herec s několika pražskými scénami, mj. s MeetFactory, Divadlem LETÍ, s A Studiem Rubín, Divadelní společností Masopust, Chemickým divadlem, Divadlem X10 a jinými. Jeho autorský počin Mlčení bobříků získal nominaci v rámci Cen divadelní kritiky 2016. Ve stejné anketě získal ocenění Talent roku. Na nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku byla za rok 2019 nominována vedle jeho vítězných Transek, bodů, vteřin také hra Tomáše Dianišky a Igora Orozoviče Bezruký Frantík.
DIVADLO POD PALMOVKOU je repertoárové divadlo s dlouholetou tradicí. V roce 2018 získalo v anketě Cen divadelní kritiky ocenění Divadlo roku (stalo se tak v sezoně 70. výročí založení této scény). Po provozních problémech (divadlo v blízkosti Vltavy bylo dvakrát krátce po sobě postiženo záplavami) se libeňskému souboru pod vedením režiséra Michala Langa daří v repertoáru kombinovat „mainstream“ s experimentem, divadlo hraje na Velké scéně i v komorním prostoru Studia Palm OFF, kde jsou premiérovány především autorské projekty Tomáše Dianišky. Divadlo od roku 2015 pořádá mezinárodní festival středoevropských divadel PALM OFF FEST. Se zdejším souborem už dvakrát pracoval významný polský režisér Jan Klata (Shakespeare: Něco za něco, Goethe: Faust).
