O HODINĚ NAVÍC ANEB POTLACH V HUSTNÍKU Dvakrát do roka se posouvá čas. Na jaře o hodinu dopředu, a aby se to vyrovnalo, tak se jedné podzimní noci ručičky všech hodin vracejí zase o hodinu zpátky. Díky tomu bývá ona říjnová sobotní noc o hodinu delší. A právě během této tajůplné „hodiny navíc“ vrcholí inscenace podle původní hry Víta Peřiny (v NDL např. Budulínek, Komáři se ženili a další). Jejími hlavními hrdiny jsou sourozenci Maruška a Honzík, kteří žijí pouze s tatínkem kdesi v panelákovém bytě na okraji velikého města. Jednou se však otec rozhodne vzít své děti na noc do lesa, kde trávil se svým tátou trampem dětství on. Zavede je do staré trampské osady, ukryté v opuštěném lomu hluboko v lesích. Netuší, že se tam právě koná sraz trampů, řečený potlach. A tak zde dětem představí řadu starých známých podivného vzezření a ještě podivnějších jmen: Bobra, Rádio, Šedého vlka či třeba Kachnu... A jelikož trampové právě „zavírají les“ a připravují ho na blížící se zimu, zůstanou všichni vzhůru až do onoho kouzelného okamžiku, kdy se čas posune o hodinu nazpět. V ten moment se začnou dít věci, o kterých se dětem a trampům nejspíš nikdy ani nezdálo... Loutkovou komedii připravil tým pod vedením plzeňského režiséra Tomáše Dvořáka, který je v Naivním divadle podepsán pod dlouhou řadou úspěšných titulů (Alibaba a čtyřicet loupežníků, Labutí jezírko, Komáři se ženili). Inscenace vznikla ke 100. výročí českého trampingu a slouží zároveň jako příspěvek Naivního divadla k debatě o přínosu či škodlivosti posunu času. Tomáš Dvořák byl za režii inscenace nominovaný na Cenu Divadelních novin za tvůrčí počin sezóny 2018/2019 v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo.
O hodině navíc aneb Potlach v hustníku přináší opravdickou čistou radost, gejzír hravosti, invence a humorné nadsázky, jaký mohou nabídnout jen dřevění herci v kooperaci s živými. Vít Peřina napsal kouzelnou hříčku s morálním ponaučením, v němž konfrontoval dnes již značně „vousatý“ svět trampů s dnešním světem online, z něhož se zvlášť pro teenagery stala až posedlost. (...) Režisér Tomáš Dvořák má trampské rekvizity i slovník v malíčku a atmosféru lesních radovánek umí pěkně vyšperkovat. Celé je to nádherně insitní, groteskní i láskyplně si utahující z „kotlíkářů“.
– JANA MACHALICKÁ, Lidové noviny
Ve hře Víta Peřiny se slévá hned několik témat a odkazů. Maruška a Honzík tráví jako většina dětí podstatnou část volného času na sociálních sítích, a tak se je tatínek (maminku zjevně nemají) rozhodne zavést do lesa – trochu jako v pohádce o perníkové chaloupce. A protože tatínek býval zamlada tramp, což je výraz dětem dokonale vzdálený, stejně jako představa, že by měly strávit noc pod širým nebem, vypraví se s nimi po neznačených cestách hustníkem (pro neznalé: hustým neprostupným mlázím) do opuštěného lomu. Tam se u zchátralé chatky s ikonickým jménem Amerika dosud scházejí jeho kamarádi s podivnými přezdívkami – Bobr, Šedý vlk, Jelen, Kachna či Rádio. Ostatně i tatínek prý býval v mládí Čert... Ovšem to vše se děje právě oné říjnové noci, kdy se ručičky na hodinkách posunují zpět k zimnímu času, a v noční „hodině navíc“ se proto začnou dít podivuhodné věci.
– RADMILA HRDINOVÁ, Divadelní noviny
TOMÁŠ DVOŘÁK (1956) Po studiích na DAMU nastoupil roku 1979 do plzeňského Divadla Alfa, kde s výjimkou angažmá v Naivním divadle v sezoně 1989 - 1990 působí dodnes. Z jeho režií jmenujme například inscenace Posvícení v Hudlicích a v Praze, Jeminkote, Psohlavci, Láska vše zachrání. Spolu s výtvarníkem Ivanem Nesvedou navazuje na odkaz tradičního loutkového divadla, což je patrné především na inscenacích her Ivy Peřinové, které tito tvůrci uvedli v NDL: Bezhlavý rytíř, Alibaba a čtyřicet loupežníků, Alína aneb Petřín v jiném dílu světa, Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla, Labutí jezírko. Dvořák je oceňovaný a respektovaný v České republice i v zahraničí pro schopnost rozvíjet tradici původního českého loutkářství s úctou k tradici, ale současně, moderně a s neobyčejnou režijní a výtvarnou invencí.
NAIVNÍ DIVADLO LIBEREC bylo založeno v roce 1949 jako jedno z prvních profesionálních loutkových divadel v bývalém Československu. Jeho historie je spjata například se jmény režiséra a herce Jana Schmida (který tu roku 1963 zakládá Studio Ypsilon, působící od sedmdesátých let v Praze), režisérky Markéty Schartové či dramatičky Ivy Peřinové. Od počátku devadesátých let je ředitelem Naivního divadla Liberec Stanislav Doubrava. Divadlo nemá svého stálého režiséra, ale spolupracuje s hostujícími profesionály z jiných loutkových a činoherních divadel. K nejoceňovanějším inscenacím v historii NDL patří Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla (2005) v režii Tomáše Dvořáka. Autorka textu, Iva Peřinová, byla za svou hru mj. nominována na výroční Cenu Alfréda Radoka, inscenaci natočila Česká televize a NDL ji dokonce opakovaně uvedlo i na jevišti historické budovy Národního divadla. Opět let později se stejný tvůrčí tým úspěšně utkal s loutkovou interpretací slavného baletu P. I. Čajkovského – Labutí jezírko (2009). Dlouhodobě úspěšná je rovněž spolupráce režisérky Michaely Homolové a autora a dramaturga Víta Peřiny při tvorbě pro nejmenší diváky. Jejich inscenace Budulínek (2012) byla – vedle řady dalších ocenění – vyhlášena nejlepší českou loutkovou inscenací roku. Podobně velký ohlas si vysloužil i další počin tohoto týmu O beránkovi, který spadl z nebe (2014). K dalším úspěchům souboru patří nepochybně „magické“ inscenace Čechy leží u moře (2016), Jsou místa, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých (2017) a Šššš. Šššš. Hůůů. Haf! (2019). Zmiňovaná jevištní díla měla úspěch nejen na festivalu Divadlo, ale byla – v čele s jazykově univerzálně srozumitelným Beránkem – pozvána na řadu prestižních zahraničních divadelních festivalů. Na nich je Naivní divadlo pravidelným hostem, neboť podniká četné cesty nejen do většiny evropských zemí, ale představilo se také v Číně, Hong-Kongu, na Tchaj-wanu, v USA, v Kanadě, Mexiku, Indii, Izraeli, Koreji či v Pákistánu. V sezóně 2019 – 2020 oslavilo 70 let od svého založení. V červnu 2019 proběhl jubilejní 25. ročník Mezinárodního festivalu profesionálních loutkových divadel Mateřinka, který se koná v Liberci každé dva roky a jehož organizátorem je Naivní divadlo.
