JE TĚŽKÉ BÝTI BOHEM

Krutý a nelítostný obraz světa plného násilí, nahoty a utrpení. Autenticita příběhu je umocněna scénou, kterou tvoří dva pojízdné kamiony. Příběh z podsvětí mezinárodního sexuálního obchodu rámuje Mundruczó pasážemi ze stejnojmenné novely bratrů Strugackých z roku 1964, jejíž hrdina je nucený přihlížet násilí bez možnosti zasáhnout. „Podstatou člověka je podivuhodná schopnost zvyknout si na všechno. V přírodě neexistuje nic, čemu by člověk nepřivykl. Ani kůň, ani pes, ani myš takovou schopnost nemají. Bůh, když člověka tvořil, si nejspíš dobře uvědomoval, k jakým útrapám ho předurčuje.“

JE TĚŽKÉ BÝT BOHEM Hraje se v nákladových prostorech dvou kamionů. Uvnitř jsou mladé Maďarky, které doufaly v lepší budoucnost na Západě. Někde poblíž ukrajinsko-rumunské hranice je prodali skupině východoevropských sadistů, kteří je využívají k natáčení násilných pornofilmů ve jménu jakési záhadné náboženské sekty. Maďarský filmový a divadelní režisér Kornél Mundruczó ví dobře, jak znepokojit diváky. Námět si vypůjčil ze stejnojmenného sci-fi románu bratrů Strugackých Je těžké být bohem. Odtud také převzal postavu nezúčastněného pozorovatele, který hrůznou realitu sleduje zpovzdálí. Svou inscenací klade Mundruczó divákům otázku: budou stejně jako tento bůh - pozorovatel dále jen přihlížet zpoza postranní čáry? Nebo je to přiměje zasáhnout? Inscenace se zúčastnila mnoha festivalů v Evropě i mimo ni.

Součástí Mundruczóova talentu je odvaha vyprávět příběh, jehož cílem není být věrohodný, a přesto člověkem otřese až do nitra.
– Le Mouvement , Francie

Mundruczó nutí své publikum hrát si na boha. Diváci pasivně pozorují události, které se odehrávají přímo před jejich očima a nabývají na stále větší brutalitě. Kombinace živých obrazů na jevišti a hrůz promítaných na obrazovce šokuje. Nejvíce proto, že nás staví před skutečnost, že realita tam venku je vlastně ještě krutější.
– www.cobra.be

Nahota, mučení, intelektuální teror a vražda – Kornél Munruczó konfrontuje diváka nemilosrdně s násilím. Možná to není opravdová krev, co teče na jevišti, ale dívat se na tuto reality show bolí. V hudebních mezihrách se vynořují okamžiky sentimentální touhy, to když herci v kamionu začnou vyluzovat hudbu z čehokoli, co jim přijde pod ruku, ať je to popelnice, žehlička nebo šicí stroj.
– www.nachricht.de

Je to silně děsivé a citově náročné divadlo, a je to nejlepší inscenace, jakou festival v Adelaide v poslední době viděl.
– www.theatreguide.com.au

KORNÉL MUNDRUCZÓ (1975) Filmový a divadelní režisér, scenárista a herec. Vystudoval budapešťskou Filmovou a divadelní akademii a dnes je uznávaným evropským filmovým režisérem, jehož filmy mívají premiéry na nejprestižnějších festivalech po celém světě. Po jednom krátkém filmu (AFTA, 2001) režíroval šest celovečerních (Šťastné dny, 2002; Johanna, 2005; Delta, 2008; Projekt Frankenstein, 2010; Bílý Bůh, 2014; Měsíc Jupitera, 2017) a získal řadu filmových ocenění. Od roku 2003 pracuje také jako divadelní režisér, například s divadlem Krétakör, Maďarským národním divadlem, hamburským Thalia Theater či Schauspiel Hannover. Jeho budapešťská dramatizace Sorokinova Ledu hostovala na festivalu Divadlo v roce 2011, dále zde byla uvedena jeho inscenace Netopýr, kterou nastudoval pohostinsky v TR Varšava, scénický přepis Coetzeeova románu Hanebnost a inscenace Zdání života (oba tituly divadlo Proton). Svým znepokojivým pohledem na svět zachycuje zásadní, bytostná témata, k čemuž používá vysoce uměleckých prostředků, sentimentu, žánrových klišé i „pokleslých prostředků“. To vše spojuje do unikátního, neuchopitelného a leckdy i iritujícího celku.

DIVADLO PROTON V roce 2009 založili filmový a divadelní režisér Kornél Mundruczó a divadelní producentka Dóra Büki Divadlo Proton, virtuální uměleckou společnost, organizovanou kolem režisérových nezávislých inscenací. Kromě snahy zachovat maximální uměleckou svobodu je cílem zajistit profesionální strukturu pro jejich nezávisle vznikající divadelní hry a projekty. Jejich inscenace jsou většinou realizovány jako mezinárodní koprodukce a k častým koproducentům patří Wiener Festwochen, HAU Hebbel am Ufer v Berlíně, KunstenFestivalDesArts v Brusselu, Dům současného umění Trafó v Budapešti a HELLERAU v Drážďanech. Divadlo má momentálně na repertoáru sedm inscenací. Vedle režií svého uměleckého šéfa –inscenací Led (2006), Projekt Frankenstein (2007), Je těžké být bohem (2010), Hanebnost (2012), Demence (2013), Winterreise (2015) a Imitation of Life (2016) – se snaží poskytovat prostor i realizacím členů souboru: nejnovějšími inscenacemi jsou Poslední v režii Rolanda Báby (2014), 1 Link Gergely Bánkiho (2015), Zdání života (režie Kornél Mundruczó, 2016) a Nalezení Quincyho (režie János Szemenyei, 2017). Inscenace Divadla Proton se zúčastnily více než devadesáti festivalů, od Avignonského festivalu přes festival v Adelaide, Singapurský mezinárodní festival, Festival Bo:m v Soulu, až po Züricher Theaterspektakel.