AMERICKÝ CÍSAŘ

Martin Pollack, Michal Ditte

ŠTÚDIO 12 a DIVADLO PÔTOŇ

Iveta Ditte Jurčová

Scénická kompozice Americký císař byla oceněna jako nejlepší slovenská inscenace loňské sezóny. Čerpá z literární předlohy rakouského novináře, redaktora a spisovatele Martina Pollacka, která spojuje dokumentární materiály s beletristickým líčením osudů haličských uprchlíků z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Z konkrétních příběhů nebohých lidí, kteří jdou za americkým snem, se díky výtvarnému řešení i hereckým výkonům stává univerzální obraz těch, kteří hledají světlejší budoucnost pro sebe a své blízké.

Kooprodukční projekt vytvořený na základě stejnojmenné reportáže rakouského spisovatele Martina Pollacka.

AMERICKÝ CÍSAŘ Scénická kompozice vycházející ze stejnojmenné knihy rakouského spisovatele a novináře Martina Pollacka, která zpracovává téma hromadného vystěhovalectví na přelomu 19. a 20. století a dokazuje, že uprchlická krize se netýká výhradně našich dnů. Východ rakousko-uherské monarchie tehdy zažíval exodus obrovských rozměrů a ti, co odcházeli, byli výhodným obchodním artiklem pro spekulanty, převaděče, agenty a podvodníky všeho druhu. Pollack toto období přibližuje množstvím historických faktů, propojených se silnými příběhy a osudy konkrétních lidí. 

Michal Ditte, autor divadelní adaptace, z faktů, událostí a novinových článků, obsažených v Pollockově knize, sestavil příběh, týkající se osudu Mendela Becka, jehož jméno se v knize několikrát objevuje. “Konkrétny človek, jeho meno, vnáša do príbehu niečo špecifické, neopakovateľné,” napsal dramaturg inscenace Marek Godovič. “Volá sa Mendel Beck a beží preč. Stáva sa súčasťou siete, so svojím snom o obchode so zmiešaným tovarom. Zanecháva za sebou svoju sestrou Rifke. On utekajúci a ona zostávajúca. Ten, čo uteká a tá, čo sa díva. (...) Fascinovala nás bieda, v ktorej Haličania prežívali, spôsob ich života závislý od zeme, od jej darov či prekliatia, závislosť od dažďa alebo slnka, závislosť od prevádzačov a lodných spoločností (...), od administratívnej mašinérie, ktorá si ľudí pohadzuje ako bezmenné produkty, ktoré treba dopraviť na miesto určenia, ale ešte predtým ich pripraviť o financie a dôstojnosť. Pohrávali sme sa s jazykom. Zmes jidiš, nemčiny, rusínčiny, slovenčiny, šarištiny, poľštiny a ukrajinčiny spojená s angličtinou ako jazykom zámorského edenu ponúkala možnosti verbálnej tragikomiky. (...) Inšpirovali sme sa Americkým Tlumačom, manuálom pre Slovákov emigrujúcich do Ameriky za prácou (...) i zažltnutými fotografiami našich predkov, ktorí sa rozhodli odísť.

Ocenění:
Nejlepší slovenská inscenace divadelní sezóny 2017/18 – Cena Dosky 2018.
Zvláštní cena poroty za výtvarnou koncepci inscenace pro Ivetu Ditte Jurčovou a Katarínu Cakovou na festivalu Nová dráma / New drama 2019.
Inscenace nominovaná na cenu Dosky 2018 v kategoriích: Nejlepší režie divadelní sezony (Iveta Ditte Jurčová) a Nejlepší scénografie divadelní sezony (Katarína Caková a Iveta Ditte Jurčová).

Představení vyvolává v divácích soucit a spoluúčast, kterou mají prožívat s jakýmsi chórem trpících, zastoupených třemi muži a dvěma ženami. Všichni muži v jediné roli prchajícího haličského Mendela a všechny ženy jako jeho milá. Těsná blízkost účinkujících k publiku sugestivně zdůrazňuje útržkovité líčení stěží snesitelných momentů z hrdinova života a práce.
– Barbora Pokorná, nadivadlo.blogspot.com

Režisérka Iveta Ditte Jurčová a autor dramatizácie Michal Ditte sa nepokúšali len o čo najvernejšiu ilustráciu histórie, ale vytvorili univerzálne panoptikum postáv, ktoré hľadajú svetlejšiu budúcnosť pre seba a svojich blízkych. Prezentované riešenie problému môže síce v dnešnom pokročilom štádiu utečeneckej krízy pôsobiť jednoducho, no inscenácia Americký cisár nás v konečnom dôsledku vyzýva k podnetným úvahám, či by sme sa v cudzincoch dokázali opäť spoznať.
– Jakub Molnár, mloki.sk

Reportážna próza Martina Pollacka Americký cisár (Masový útek z Haliče) je ako loď plná emigrantov. Ako zaoceánsky parník, aký režisérka Iveta Ditte Jurčova premieta na plátna v rovnomennej inscenácii bratislavského Študia 12 a Divadla Pôtoň z Bátoviec. Čitateľovi môže prísť aj nevoľno. Nespôsobí to morská choroba, ale rýchly spád obrazov zo života Poliakov, Slovákov, Ukrajincov ochotných riskovať zatknutie, úmrtie aj izoláciu v novej krajine len preto, aby pre seba a svojich najbližších zabezpečili základné životné potreby.
– Milo Juráni, Týždeň

IVETA DITTE JURČOVÁ (1968) Absolventka Divadelní fakulty VŠMU v Bratislavě, obor divadelní režie. Zakladatelka, umělecká šéfka a režisérka Divadla Pôtoň v Bátovcích. Ve své tvorbě sa zaměřuje především na současná společenská témata. Její inscenace, které vznikají v tandemu s Michalem Ditte a tvoří základ repertoáru Divadla Pôtoň, spojuje smysl pro osobitou metaforu a poetičnost. Dvojice se při vzniku inscenace často opírá o vlastní terénní sociologické nebo etnologické průzkumy problematiky. Pro režijní postupy Jurčové je charakteristická oscilace mezi realismem a naturalismem a silná nadsázka přecházející do grotesky. Reálné mísí s ireálným, tradiční s moderním, symbolické s konkrétním. Její inscenace jsou postavené na promyšlené vizuální koncepci a výrazné výtvarné imaginaci.

DIVADLO PÔTOŇ vzniklo roku 2000 a programově sídlí na slovenském venkově. Jeho inscenace vycházejí z terénních výzkumů a charakterizuje je zaměření na naléhavá společenská témata (inscenace Terra Granus zachycovala vzpomínky a události jedné vesnice, kterou přesídlili kvůli výstavbě atomové elektrárny, inscenaci Psota předcházel etnologický výzkum sociálně nejslabších vrstev, Krajina nepokosených lúk zkoumala národní identitu Slováků). Divadlo realizuje vzdělávací projekty, které propojují umění s jinými obory (sociologie, etnografie, historie), pořádá workshopy a rezidenční pobyty. V jeho prostorách se za rok uskuteční více než 150 akcí a navštíví ho kolem 6 000 diváků. Je nositelem několika ocenění za uměleckou činnost a neformální vzdělávání.

ŠTÚDIO 12 Vzniklo v roce 2001 z iniciativy Divadelního ústavu v Bratislavě jako jedinečný divadelní prostor pro prezentaci nové slovenské i světové dramatiky a současného umění. Štúdio 12 podporuje vznik a realizace autorských divadelních projektů, podílí se na prezentaci a reflexi textů a autorů jednotlivých evropských i mimoevropských zemí, organizuje workshopy a jiné vzdělávací aktivity.