MUZIKÁL TŘETÍHO VĚKU (Z PÍSNÍ JANA BURIANA)

Soubor, složený z nedávných absolventů DAMU, interpretuje chytré songy o stáří z dílny písničkáře Jana Buriana. K vokální interpretaci přidává i pohybové ztvárnění, které však rozhodně není prvoplánovým „vysvětlováním“ textu. V úsměvně melancholické inscenaci dochází k originálnímu a nenásilnému mezigeneračnímu dialogu.

MUZIKÁL TŘETÍHO VĚKU Málokterá samota je tak konkrétní a bezvýchodná jako samota, kterou potkávají staří lidé. Jak myslet na stáří a nebát se? Neboť ať se snažíme jak se snažíme, stáří zůstává stále odsouvaným tématem. Přichází nenápadně a nehlučně, ale ne nutně moudře a důstojně, jak bychom si všichni přáli. Režisérka Jaroslava Šiktancová s choreografkou Eliškou Vavříkovou se rozhodly skrze těla mladých interpretů reflektovat s nadhledem písně o stáří z tvůrčí dílny Jana Buriana. Aranžmá jeho songů se ujali členové Bizzarebandu Dušan Navařík a Zdeněk Dočekal. Projekt navíc “příbuzensky” navazuje na úspěšnou inscenaci BodyVoiceBandu Vojna (zúčastnila se též festivalu DIVADLO), která vycházela z konceptu českého divadelního reformátora E. F. Buriana. Písničkář Jan je jeho synem.

Písněmi Jana Buriana se inspiroval pražský soubor BodyVoiceBand k inscenaci Muzikál třetího věku. Stáří spojené s osamělostí, strachem z nemohoucnosti a ztrátou důstojnosti je téma, které se stárnutím populace nabývá na aktuálnosti.
– Radmila Hrdinová, Právo

JAROSLAVA ŠIKTANCOVÁ (1954) byla vyloučena ze 4. ročníku DAMU kvůli podpisu Charty 77, k umělecké činnosti se mohla vrátit až po převratu v roce 1989. Do té doby pracovala jako uklizečka, zahradnice a podobně. Režírovat začínala v Západočeském divadle Cheb, později působila několik let v uměleckém vedení pražského Divadla Kašpar. Hostovala v libereckém Divadle F. X. Šaldy i na některých pražských scénách (Divadlo pod Palmovkou, Švandovo divadlo). Z jejich inscenací lze připomenout například Büchnerova Vojcka (Divadlo pod Palmovkou 1994) či adaptaci povídky D. H. Lawrence Lišák (Kašpar 1999). V novém tisíciletí se Šiktancová věnovala především pedagogické činnosti na DAMU, se skupinou svých studentů založila divadelní formaci BodyVoiceBand.

BODYVOICEBAND vznikl v roce 2013 při přípravě opusu Vojna podle scénáře E. F. Buriana v režii Jaroslavy Šiktancové. Školní projekt přerostl v úspěšnou inscenaci (i s hostováním v zahraničí) a mladí performeři zjistili, že chtějí ve vytváření divadelních produkcí, spojujících mluvené slovo s živou hudbou a pohybem, pokračovat. K jejich dalším úspěšným inscenacím patří například Brechtovy Bubny v noci (2014) či adaptace prózy Elfriede Jelinek Milovnice (2017). V současnosti soubor hraje v pražském experimentálním prostoru Venuše ve Švehlovce.