KDE DOMOV MŮJ?

Československo oslavilo sto let existence. Ten, kdo se narodil spolu s ním, mohl za jediný život zažít období budování mladé demokracie, těžkou hospodářskou krizi, neslavné období druhé republiky, protektorát, osvobození, komunistický převrat, teror padesátých let, naději let šedesátých, sovětskou okupaci a následnou normalizaci, revoluci znamenající návrat kzakladatelským hodnotám a po pětasedmdesáti letech rozpad státu. Inscenace osvědčeného tandemu tvůrců divadla pro děti a mládež usiluje o zábavný a emocionální prožitek odrazu dějin v životě jedné fiktivní plzeňské rodiny.

KDE DOMOV MŮJ? (MILOSTNÝ DOPIS ČESKOSLOVENSKU) Československo oslavilo sto let existence. Ten, kdo se narodil spolu s ním, mohl za jediný život zažít období budování mladé demokracie, těžkou hospodářskou krizi, neslavné období druhé republiky, protektorát, osvobození, komunistický převrat, teror padesátých let, naději let šedesátých, sovětskou okupaci a následnou normalizaci, revoluci znamenající návrat k zakladatelským hodnotám a po pětasedmdesáti letech rozpad státu. Tolik vzletů a pádů, tolik překotných změn za jediný lidský život. Jako by Československo dostalo už při svém zrodu do vínku neustálé střídání období úlevy či naděje a deprese. Jak se to na nás podepsalo? Stát, jehož sté narozeniny jsme si připomněli, už pětadvacet let neexistuje. Víc než čtvrtina obyvatel se narodila až po jeho zániku. Co pro nás tedy ještě dnes vlastně znamená? Těmito otázkami se zabýval tvůrčí tým inscenace „Kde domov můj? (milostný dopis Československu)“ a nakonec se rozhodl zkoumat polomy a vývraty té stovky let. Jak ukázaly různé ankety zaměřené právě na nejvýznamnější události ze společné československé historie, znalosti mnoha mladých lidí jsou spíše bídné. Inscenátoři jsou přesvědčeni, že bez poznání minulosti nemůže jedinec ani společnost rozvíjet vize zdravé budoucnosti. Divadlo Alfa se proto rozhodlo nabídnout školám inscenaci, která usiluje o zábavný a emocionální prožitek odrazů dějin v životě jedné fiktivní plzeňské rodiny.

Trojice Kosová-Vašíček-Jarkovský se pustila do československých dějin. A vznikla inscenace hutná, hravá a poctivá. Jejich pohled na dějiny asi nepotěší ruské agenty a podobnou svoloč, ostatním v dobrém slova smyslu vezme dech. Je to smršť, která se na vás valí. Technicky je komplikovaná, ale herci všechna úskalí techniky zvládají s bravurou.
– Jan Anderle, i-divadlo.cz

JAKUB VAŠÍČEK (1979) a TOMÁŠ JARKOVSKÝ (1986) Absolventi oboru režie na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU, během studií jako autorský tandem nastudovali pro Naivní divadlo Liberec vlastní hru Neklan.cz aneb Ze Starých pověstí českých. V dalších letech pak opakovaně spolupracovali jak s Naivním divadlem (Velbloud, ryba, slepice aneb Námořnická historie, Biblické příběhy), tak s dalšími divadly u nás i v zahraničí. Byli či jsou pravidelnými hosty v plzeňském divadle Alfa (Hamleteen, Ostře sledované vlaky, Spadla klec! aneb První případ podporučíka Vitáska, Gazdina roba), v pražském Minoru (Perníková chaloupka, Jak kohouti obarvili svět aneb Magoři dětem, Záhada hlavolamu), v Malém divadle v Českých Budějovicích (Tom Sawyer, Vyhnanci a vyděděnci, Sto roků prázdnin) nebo ve slovinském Mariboru (?Zakaj, Cyrano!). Od podzimu 2014 působí v královéhradeckém Divadle DRAK, Jakub Vašíček coby kmenový režisér a umělecký šéf, Tomáš Jarkovský jako dramaturg a od roku 2020 i ředitel. Vedle toho mají ještě vlastní nezávislé divadlo Športniki, které s několika dalšími spolužáky z pražské DAMU spoluzaložili v roce 2011.

DIVADLO ALFA Divadlo dětí, přímý předchůdce Divadla Alfa, zahájilo činnost v roce 1966, v prostorách ALFY na Americké třídě. V roce 1992 se přestěhovalo do moderní budovy na Rokycanské 7 a přijalo svůj dnešní název. Jeho zřizovatelem je město Plzeň. Divadlo se obrací k široké divácké obci, od dětí z mateřských školek až po dospělé. Těm všem nabízí alternativu k převažující mediální kultuře. Soubor Alfy absolvoval víc než stovku zahraničních zájezdů, v tomto roce byl například s jednou ze svých nejúspěšnějších inscenací, Třemi mušketýry v režii Tomáše Dvořáka, v Saúdské Arábii i Japonsku. Divadlo je též spolupořadatelem loutkářského bienále, festivalu Skupova Plzeň.