MOC BEZMOCNÝCH

TÝM INSCENACE:
Michaela Rykrová, Taťána Janevová, Daniel Možnar, Kristýna Břečková, Jan Tranta, Nikol Piškytlová, Matěj Kotouček, Luboš Zbranek, Kateřina Chromečková, Jiří Honzírek

V INSCENACI JSOU POUŽITY TYTO TEXTY:
Václav Havel: Moc bezmocných, in Václav Havel, Eseje a jiné texty z let 1970–1989 / The Power of the Powerless, in Václav Havel, Essays and other texts from 1970–1989, Praha/Prague 1999 David Dušek, Anna Freimanová, Václav Havel, Martin Palouš, Paul Wilson, Michael Žantovský, Zápisky obviněného: Diář Václava Havla / Notes from the Accused: The Diary of Václav Havel, Praha/Prague 2016 Václav Drozd, Kateřina Krejčová exemplárně odsouzena za napadení policisty, 15. 2. 2016 / News article: Kateřina Krejčová receives exemplary punishment for attacking a policeman, 15 February 2016 (http://a2larm.cz/
2017/02/katerina-krejcovaexemplarne-odsouzena-za-napadeni-policisty/)

Esej věnovaný památce Jana Patočky.

Premiere on 19 December 2017

MOC BEZMOCNÝCH Esej Moc bezmocných vznikl v říjnu 1978, publikován byl poprvé v následujícím roce v Londýně. Analýza existenciální situace člověka, který stojí vůči systému vždy osamocen, je v Moci bezmocných brilantní. Text je razantně politický právě proto, že neinklinuje k žádnému politickému směru, nenabízí žádnou politickou variantu. Jeho političnost spočívá v radikální apolitičnosti, ve volání po návratu od taktizujících politických stran ke konkrétnímu člověku a zejména k jeho obraně. Teprve v prostředí, které se zabývá člověkem, jeho obranou a jeho potřebami, může vznikat politika. Razance analýzy v Moci bezmocných přivedla Havla do postavení, z nějž už nemohl couvnout, stal se nepřítelem státu. V roce 1979 byl odsouzen na 4 roky nepodmíněně. Jak sám později napsal ženě Olze, teprve uvězněním zaplatil za ruzyňské selhání a oddechl si. Věděl, kým je.

„Ručit za své úspěchy je snadné. Přijmout však odpovědnost i za svá selhání, přijmout je bezvýhradně jako selhání opravdu svá, nikam a na nic nepřesunutelná, a sám se i činně přihlásit – bez ohledu na všechny sebelépe maskované pobytové zájmy i dobře míněné rady – k tomu, co je třeba za ně platit – to je po čertech těžké! Ale jedině tudy vede cesta k novému, lepšímu a hlubšímu nalezení sebe sama, k obnovené suverenitě nad svými věcmi, k radikálně novému vhledu do tajemné vážnosti své existence jako nejasného úkolu a do jejího transcendentálního významu. A jedině takové vnitřní pochopení může nakonec vést k tomu, co by se dalo nazvat ‚mírem duše´, k této největší radosti, ke skutečné smysluplnosti, k této nekonečné ‚radosti z bytí‘. Podaří-li se toto člověku, pak všechno pobytové strádání přestává být najednou strádáním, ale stává se tím,čemu křesťané říkají milost.“(Václav Havel, Dopisy Olze, Praha 1999)

Inscenace se neodehrává v divadelních budovách, nýbrž ve veřejném prostoru měst. Vzniká vždy nová, původní verze, která pracuje s charakterem veřejného prostoru daného místa. Stejně tak vždy znovu připravujeme sekundární textové a audiovizuální materiály, hledáme takové, které souvisejí s osobou a dílem Václava Havla v kontextu místa či města. Po osmi letech se vracíme k Havlovi s jeho otázkou, zdali stavíme obnovu posttotalitní společnosti na „vztahu k sobě samému, k druhým lidem, k univerzu“. Nebudujeme spolu s dalšími posttotalitními zeměmi jen další, jiný druh totality?

DIVADLO FESTE je angažovaná kulturní platforma s těžištěm v divadelním umění. Způsob práce, divadelní žánry a dramaturgická rozhodnutí odvíjí od společensko-politických problémů, které se snaží komentovat, nahlížet nebo představovat veřejnosti.

Divadlo Feste je nezávislé profesionální divadlo působící v Brně osmým rokem. Za tu dobu uvedlo 20 inscenací, které prezentovalo v Brně, po celé ČR a v zahraničí. Zaměřuje se na tabuizovaná, sociální a politická témata, často pracuje s historickými momenty a postavami. Pracuje také s neherci, kteří jsou v obtížných životních situacích. Divadlo Feste propojuje svět umění se světem humanitních věd – pracuje s výzkumy daných témat (FSS MU, FF MU v Brně).

Divadlo Feste působí v brněnském legendárním prostoru Kabinet múz. Svůj název divadlo získalo díky postavě šaška ve hře Williama Shakespeara Večer tříkrálový. Šašek Feste (někdy také překládaný jako Masopust) v Shakespearově hře provokuje a nastavuje zrcadlo politice hraběcího dvora. Usilujeme o rozvoj otevřené občanské společnosti, a to jak po stránce kulturní a estetické, tak vědomostní a názorové.

JIŘÍ HONZÍREK (1979) Principál Divadla Feste, kmenový režisér, spiritus agens. Studoval režii a dramaturgii na brněnské JAMU (2006). Absolvoval studijní stáže na Hoogeschool voor de Kunsten v Amsterdamu (2002, 2003) a Folkwang Hochschule v německém Essenu (2004). V současné době studuje doktorandský program na katedře Teorie a dějin divadla FF MU. V roce 2006 založil Divadlo Feste, kde je uměleckým šéfem. Pohostinsky nastudoval inscenace v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, Západočeském divadle v Chebu, Městském divadle Most, Švandově divadle na Smíchově, Slováckém divadle v Uherském Hradišti, HaDivadle, Divadle Polárka. Ve svých inscenacích dává prostor improvizaci, často používá videoprojekce a taneční stylizaci. Zabývá se kontroverzními tématy a aktuálními náměty ze sociální oblasti a současného politického dění.