LINIE KRÁSY

PŘEKLAD: Michaela Marková
REŽIE: Natália Deáková
DRAMATIZACE: Matěj Samec
DRAMATURGIE: Marie Špalová, Vladimír Čepek
SCÉNA: Lukáš Kuchinka
KOSTÝMY: Jana Smetanová
HUDBA: Jakub Kudláč
SVĚTLA: Jakub Sloup
ZVUK: Petr Šolc

OBSAZENÍ:
MARGARET THATCHEROVÁ Apolena Veldová
NICK GUEST Ondřej Rychlý
GERALD FEDDEN Martin Stránský
RACHEL FEDDENOVÁ Štěpánka Křesťanová
TOBY FEDDEN Ondřej Vacke
CATHERINE FEDDENOVÁ Kamila Šmejkalová
BETRAND OURADI Roman Slovák
WANI OURADI Marek Mikulášek
PARTRIDGEOVÁ Monika Švábová
PENNY Zuzana Ščerbová
LEO CHARLES Jan Jankovský / Vojtěch Vodochodský
CHARLESOVÁ Jana Kubátová
BARRY GROOM Zdeněk Mucha
JASPER Jaroslav Matějka
TRISTAO Jan Nedbal

Premiéra 17. února 2018

LINIE KRÁSY Alan Hollinghurst (1954) se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci. Jeho dosud nejslavnější román, Linie krásy, získal v roce 2004 Bookerovu cenu.
Tímto románem ovšem autor hranice gay žánru poprvé překročil. Linie krásy není pouze homosexuálním románem, ač sexuální orientace hlavního hrdiny taková je; jde především o silný příběh, navíc zasazený do konkrétního společenského a politického prostředí britského konzervatismu osmdesátých let, který je vykreslen naprosto syrově a bez příkras. Literárními odborníky bývá označován za tzv. bildungsroman, tedy žánr, který sleduje radikální vývoj hlavního hrdiny, jeho dospívání, a Linie krásy skutečně je kronikou osudového zlomu. Román je navíc do značné míry autobiografický, Hollinghurst sám je totiž milovníkem výtvarného umění, jedináček, samotář a outsider, který se snaží zapojit do společnosti, stejně jako hlavní postava Nick Guest (příjmení v češtině znamená Host), jehož optikou sledujeme čtyři roky života, jedno volební období a radikální vývoj postav, politické situace i změn v gay komunitě (přicházející epidemie AIDS).

NATÁLIA DEÁKOVÁ (1981) Divadelní režii studovala na pražské DAMU. V lednu roku 2005 se stala uměleckou šéfkou Činoherního studia Ústí nad Labem. Po mateřské dovolené se do tohoto divadla vrátila jako kmenová režisérka. Z šestiletého angažmá se nejvýrazněji zapsala do paměti inscenacemi Mahenova Jánošíka, Jak jsem se učila řídit podle P. Vogelové a scénickým komiksem Alois Nebel (podle předlohy Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka). V roce 2012 nastoupila jako režisérka Českého rozhlasu v Praze, k úspěchům v tomto pracovním zařazení patří především druhé místo v kategorii drama na Prix Bohemia 2013 (Zellerová: Hovory s astronauty). Jako host režírovala i v Divadle na Vinohradech (Kafkův Zámek). Od září 2013 je šéfkou činohry Divadla J. K. Tyla, k jejím úspěšným inscenacím patří Camusův Caligula, Mannův Mefisto i tituly Unaveni sluncem a Srpen v zemi Indiánů. Na loňském festivalu DIVADLO se Deáková se souborem plzeňské činohry představila inscenací Talentovaný pan Ripley podle Patricie Highsmithové.

DIVADLO J. K. TYLA Tvoří jej čtyři umělecké soubory, které odehrají zhruba 500 činoherních, operních, operetních, muzikálových a baletních představení ročně. Divadlo se snaží o rozmanitý a žánrově vyvážený repertoár, který zahrnuje i české a zahraniční dramatické novinky. Svou více než staletou historií, uměleckou činností i řadou dalších aktivit se řadí k významným scénám nejen západočeského regionu.