PS: … odepiš!

Koncept, libreto a režie: Lukáš Brutovský 
Dramaturgie: Miro Dacho 
Scéna: Juraj Kuchárek 
Kostýmy: Martin Kotúček
Hudba: Mario Buzzi
Choreografie: Ján Ševčík

Obsazení:
Kateřina Krejčí
Pavla Gajdošíková
Markéta Matulová
Ondřej Brett
Michal Sedláček
Vojtěch Říha
Milan Cimerák
Jakub Burýšek

Premiéra 27. ledna 2017 v Divadle Petra Bezruče

PS: … odepiš! Hravá inscenace, jejíž scénář je složený z citací textů z archivních pohlednic, posbíraných v ostravských antikvariátech. Osm herců odehraje desítky střípků ze směšných i dojemných lidských osudů, prolétáváme nejrůznějšími dějinnými epochami, od nacistické okupace po dnešek. V Brutovského režii tak vzniká nápaditá asociativní podívaná se smyslem pro lehce absurdní humor, tu cynický, jindy cituplný.

Postavit inscenaci na citacích pohlednicových textů (...) vypadá jako sebevražedný nápad. U Bezručů z něj ale pod vedením režiséra Lukáše Brutovského a dramaturga Miro Dacha vykřesali inscenaci, která je pro mě osobně zatím nejpříjemnějším překvapením divadelního roku 2017. (…) Zahrané je to vesměs velmi dobře, řada scén je roztomilých především díky hereckému podání (třeba rádobysebevědomé výlevy neforemné středoškolačky), temný spodní proud zajišťují (i když ne úplně důsledně) dopisy z nemocnic a nejrůznější zprávy o úmrtí. Když k tomu zahraje záměrně rozvrzaná a poněkud svévolně intonující kapela, nabývá dění rázu takřka marthalerovského. A konečně, jednoho vždy potěší, když vidí, že inscenátoři nelitovali času a energie na naprostou volovinu.
Vladimír Mikulka, nadivadlo.blogspot.cz

Brutovský s dramaturgem Mirem Dachem vzkřísili nostalgický pel dojemných, až srdceryvných vzkazů a namíchali z nich drsný sarkasticko groteskní koktejl, ve kterém najdete vše. Od prvorepublikových frází přes budovatelské temno až k perestrojkové gymnastice. Výlety k moři, zoufalé vzkazy z pionýrských táborů, milenecká psaníčka, závěti z mrtvých domů, diskotékoví pozéři, sudetoněmecké reálie (...).
Martin Jiroušek, Ostravan.cz

Lukáš Brutovský (1988) Vystudoval režii a dramaturgii na VŠMU v Bratislavě. Působí jako režisér, překladatel a autor – za divadelní hru Na obed získal první místo v soutěži Dráma 2009, také byl nominován na objev sezony a na nejlepší režii sezony v prestižní anketě Dosky 2011. Na českých scénách se poprvé představil v Městském divadle Kladno (Praporky ve větru), následně na sebe upoutal Maryšou v brněnském HaDivadle, za niž získal Cenu Divadelních novin. Dále pracoval v pražském Švandově divadle (Misantrop) a Národním divadle moravskoslezském (Deník mého otce). Režíroval také v řadě slovenských divadel, velký úspěch měla jeho inscenace Karvašovy Půlnoční mše ve Slovenském národním divadle. Od roku 2015 je uměleckým šéfem martinského Slovenského komorního divadla.

Divadlo Petra Bezruče Jeho historie počíná rokem 1945, významnou éru si prožilo v šedesátých letech, kdy tu působili absolventi DAMU v čele s hercem a režisérem Janem Kačerem a scénografem Lubošem Hrůzou, kteří odsud posléze odešli do nově vzniklého pražského Činoherního klubu. V nedávné minulosti divadlo formovali výrazní umělečtí šéfové Janusz Klimsza, Jan Mikulášek, Martin Františák či Štěpán Pácl, pracovali zde výrazné talenty české divadelní režie, často záhy po škole (duo SKUTR, Daniel Špinar, Jan Frič a řada dalších). Současnou uměleckou šéfkou divadla je Janka Ryšánek Schmiedtová.