Hovory na útěku

Režie: Jan Borna, Miroslav Hanuš
Dramaturgie: Kateřina Šavlíková
Překlad: Rudolf Vápeník
Úprava: Miroslav Hanuš, Kateřina Šavlíková 
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy a masky: Hana Fischerová 
Hudba: Tiger Lillies

Obsazení:
Oto: Miloš Kopečný
Wintr: Miroslav Hanuš
Velká žena: Eva Hacurová
Malá žena: Magdalena Zimová
Světlovlasá žena: Veronika Lazorčáková
Muž bez vlasů: Martin Matejka
Muž s vlasy: Jan Meduna

Kapela: Milan Potoček (piano, klarinet), Jan Buble (kontrabas / double bass), Slávek Brabec (akordeon), František Tomášek (akordeon), Tomáš Makovský (bicí / percussion)

Premiéra 3. prosince 2016 v Divadle v Dlouhé

Hovory na útěku Začíná to skoro jako anekdota. Potkají se dva… kteří odešli ze země, kde se nedalo žít, a hledají místo, kde by se žít dalo. Hovory dvou mužů (Miroslav Hanuš a Miloš Kopečný) tvoří intelektuální rovinu inscenace, v ostrém protikladu k ní stojí rovina hudební, krajně brutální – songy Tiger Lillies. Čas čekání (na pas? na odsunutí jinam? na změnu poměrů doma?) vyplňují naši dva muži rozhovorem na pokračování, baví se o tématech, která je pálí, která visí ve vzduchu. Jejich rozhovor skončí stejně neplánovaně, jako začal. Prostě proto, že se připozdilo nebo musejí opustit svoje dočasné útočiště. K žádnému podstatnému závěru svojí debatou ani nedojdou. Možná to bude chvílemi dokonce vypadat jako náhodný výsek nekonečného dialogu, který vede každý sám se sebou, ve své hlavě. Ale přesto je důležité, že leccos bylo vysloveno.

Hovory na útěku jsou nadmíru povedenou inscenací, dokazující, jak politika v nejširším významu toho slova strukturuje a ovlivňuje život jednotlivce i společnosti.
Ester Žantovská, Hospodářské noviny

Inscenace Jana Borny a Miroslava Hanuše přenese diváky do dráždivě dekadentního salonu čtyřicátých let, poskytne jim intelektuální azyl a zahrne je černým humorem drsných songů londýnského tria Tiger Lillies. Orchestr, složený z piána, kontrabasu, klarinetu, akordeonu a bicích, dodává šťávu svému okolí. Muzikanti v groteskním líčení, kostýmech a maskách, stejně jako kabaretní umělci vynikají expresí a bizarní image. Hudební a činoherní pasáže jsou přesně dávkované, avantgardní medikament zabírá perfektně. Výrazový zpěv herců není kulisou, ale rovnocenným vyprávěním, partnerskou protiváhou dialogických forbín stěžejních aktérů.
Dana Benešová-Trčková, ČT24

Ona půldruhá hodinka Hovorů na útěku obsahuje spoustu intelektuálního vtipu, brilantní dialog prošpikovaný dobovými narážkami, pasujícími až se znepokojivou přiléhavostí na dnešní svět.
Ivan Žáček, Divadelní noviny

Dvojice emigrantů zatím v poklidném kontrastu k živé hudební složce vzpomíná na mládí, čte své deníky, uvažuje o válce, filozofuje a hodnotí dnešní svízelnou situaci. Borna s Hanušem jejich mluvu prošpikovali narážkami na současnou společnost, přitom ji však nijak nezatěžují násilnými aktualizacemi či snad mravokárnými poučkami. Právě taková lehkost je vedle vydařených hudebních vstupů jednou z největších předností kusu. (…) Hovory na útěku kladou otázky a nechávají diváky, aby odpověď hledali sami.
Tomáš Šťástka, MF Dnes

Jan Borna (1960 - 2017) Kmenový režisér a člen uměleckého vedení Divadla v Dlouhé Jan Borna patřil k nejvýznamnějším osobnostem současného českého divadla. Jeho inscenace byly do značné míry autorské, často si sám psal scénáře nebo výrazně adaptoval předlohu. Specializoval se na tvorbu pro děti a na rodinné divadlo pro všechny generace. Absolvoval obor Teorie kultury na FF UK (1983) a režii na DAMU (1988). Byl členem Volného spojení režisérů (1987-1990), režíroval v brněnském HaDivadle (1985-1986), loutkovém divadle DRAK (1989-1992), Realistickém divadle v Praze (1991-1992). V letech 1993-1996 byl uměleckým šéfem a režisérem Dejvického divadla. Spoluzakládal divadlo Vizita. V letech 1990 – 2010 vedl ateliér herectví na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Od roku 1996 byl režisérem a členem uměleckého vedení Divadla v Dlouhé. V roce 1992 onemocněl roztroušenou sklerózou, která mu čím dál více ztěžovala život i práci. Přesto každý rok připravil novou inscenaci.

Miroslav Hanuš (1963) Divadelní a filmový herec a příležitostný režisér, člen hereckého souboru Divadla v Dlouhé. Po absolutoriu DAMU nastoupil Miroslav Hanuš do kladenského divadla, společně s režisérkou Hanou Burešovou pak přešel do pražského Labyrintu a odtud do nově vzniklého Divadla v Dlouhé. Vedle herectví se věnuje také režii (Středočeské divadlo Kladno, Městské divadlo Příbram, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Divadlo v Řeznické, Divadlo ABC a další). Inscenuje zejména hudební komedie, k nimž má blízko i jako herec. Je též autorem řady písňových textů, básní a veršovánek.

Divadlo v Dlouhé Repertoárové divadlo se stálým hereckým souborem. Vzniklo v roce 1996 a jeho zřizovatelem je hl. m. Praha. V čele divadla stojí ředitelka Daniela Šálková a umělecké vedení - dramaturg Štěpán Otčenášek a režisérka Hana Burešová. Zakládajícím členem vedení a kmenovým režisérem byl také režisér Jan Borna, který zemřel 16. 1. 2017. Od začátku letošní sezony se členem širšího uměleckého vedení stalo režijní duo SKUTR, jehož první prací v Dlouhé je Čechovův Racek. Základním rysem inscenační práce Divadla v Dlouhé je záměrná žánrová a stylová pestrost. Tomu odpovídá i pestrá dramaturgie, orientující se především na tituly méně známé, dosud v Čechách neuvedené a neověřené. Inscenace Divadla v Dlouhé přitom často využívají muzikantského, pěveckého a pohybového potenciálu herců, výtvarné a hudební metafory, bohatých světelných a audiovizuálních prostředků. Tím vším se Divadlo v Dlouhé ve spektru českých divadel vymezilo jako divadlo, které překračuje činohru směrem k alternativnímu, hudebnímu, loutkovému či kabaretnímu žánru.