Na slepičích křídlech

Režie: Katarína Aulitisová
Výprava: Markéta Plachá
Hudba: Lucia Chuťková
Dramaturgie: Katarína Jánošová

Obsazení:
Jana Anna Čonková a Jazmína Piktorová
Matka a všechno ostatní: Janka Sovičová
Babička a všechno ostatní: Jaroslava Hupková
Otec a všechno ostatní: Lukáš Tandara
Bratr a všechno ostatní: Peter Pavlik
Teta a všechno ostatní: Miroslava Dudková
Strýc a všechno ostatní: Simon Fico
Učitelka a nic jiného: Miriam Kalinková
Vězeň: Róbert Laurinec

Premiéra: 13. května 2016
Inscenace je určena dětem od 14 let a dospělým divákům

Na slepičích křídlech je první inscenaci v repertoáru Bratislavského bábkového divadla, určenou pro mládež a dospělé. Je inspirována stejnojmenným románem slovensko-švýcarské spisovatelky Ireny Brežné (poprvé vyšel v němčině v roce 2007), která jako dítě opustila v roce 1968 s rodiči Československo. Kniha i inscenace tematizují život v zemi tzv. východního bloku v padesátých letech minulého století. Hlavní hrdinkou je pionýrka Jana, podléhající vlivu oficiální ideologie ve škole, zatímco rodinné prostředí vykazuje zcela odlišné zázemí: otec je jako intelektuál převeden do výroby, matka dokonce na krátký čas uvězněna. Po matčině návratu z kriminálu a smrti „milovaného“vůdce Stalina se Janě dosavadní jistoty hroutí.

Inscenace se v prestižní anketě slovenských kritiků Dosky objevila dvakrát v nominacích (Markéta Plachá za výtvarnou stránku inscenace, a herečky Anna Čonková a Jazmína Piktorová v dvojroli Jany bodovaly v kategorii Objev roku).

Kniha Na slepičích křídlech je autobiografickou výpovědí dítěte, propojenou s fiktivním vyprávěním o životě v rodném Trenčíně v intelektuální, tehdy tedy buržoazní rodině, která je zasažena důsledky ideologie padesátých let. Jana, uvědomělá pionýrka, děvče na prahu puberty, bezvýhradně přijímá od soudružky učitelky názory na socialistický systém života. (…) Do příběhu významně zasahuje svými ideologickými výchovnými radami soudružka učitelka (Miriam Kalinková). Objevuje se několikrát přímo v hledišti mezi diváky. Až když se dostane na jeviště, zjistíme, že na nohách má upevněné kvádry jako součást pevného sochařského piedestalu.
Vladimír Predmerský, Konkrétne o divadle

Režisérka Katarína Aulitisová využívá postupy loutkového divadla v kreativní práci s předměty. Otravná hračka klik-klak se v příhodné chvíli významově změní na část bratrova těla, kterou hrdinka bolestivě kopne. Učitelka chodí v botách, které jsou zároveň podstavcem sochy. Najdou se však i méně příjemné obrazy. Visící kabáty jasně odkazují k obětem politických procesů.
Ondrej Synak, Pravda

Adaptaci knihy pro Bratislavské loutkové (bábkové) divadlo napsala a zrežírovala Katarína Aulitisová, přičemž to učinila s obdivuhodnou invencí, dojemnou hravostí a humorem, ale i se smyslem pro tlumočení naléhavé výpovědi. To všechno bez loutek, které by neznalý divák od tohoto typu divadla automaticky očekával. Aulitisová staví celou inscenaci na dynamické herecké akci, stejně jako na důsledné práci s rekvizitami. Za zmínku stojí například scéna, v níž dospělí herci hrají děti, k čemuž jim stačí předklonit se, převrátit přes záda kabát a dát si na bedra baret.
Peter Scherhaufer, Týždeň

Katarína Aulitisová (1964) absolvovala pražskou DAMU, pak pracovala v hradeckém divadle DRAK a Bábkovém divadle v Bratislavě. V roce 1990 založila se svým životním partnerem Ĺubomírem Piktorem Divadlo PIKI, s nímž sjezdili mnoho zemí světa. Řadu let se Katarína Aulitisová podílela i na dětském vysílání Slovenské televize, píše scénáře, režíruje, vyučuje na VŠMU v Bratislavě, realizuje též divadelní site-specific projekty.

Bratislavské bábkové divadlo Tradiční pohádkový repertoár určený dětem doplňuje divadlo ambiciózními experimentálními inscenacemi pro mládež a dospělé. Tato dramaturgická linie si v posledních dvou letech zasloužila řadu uznání, mj. cenu Hašterica za tvůrčí čin v oblasti loutkového.