Holzwege

Režie: Katarzyna Kalwat
Text: Marta Sokołowska
Výprava: Anna Tomczyńska
Video: Ewa Łuczak
Světelný design: Paulina Góral

Obsazení:
Jan Dravnel, Sandra Korzeniak, Zygmunt Krauze, Tomasz Tyndyk

Premiéra: 15. ledna 2016

Holzwege (německý /také Heideggerův/ výraz pro slepou uličku) je název skladby Tomasze Sikorského, jednoho z nejzajímavějších komponistů druhé poloviny 20. století. Inscenace téhož jména, vycházející ze hry Marty Sokolowské, je pokusem porozumět Sikorského dílu a životu, který předčasně ukončila jeho záhadná smrt. Holzwege je kombinací divadelní hry a koncertu. Inscenace má formu divadelního vyšetřování, během něhož herci spolu s hudebníkem zkoumají okolnosti skladatelovy smrti, pokoušejí se najít pravdu o fenoménu avantgardního umělce a jeho poslání ve společnosti. Vedle herců TR Varšava Jana Dravnela, Sandry Korzeniakové a Tomasze Tyndyka zde vystupuje také význačný skladatel Zygmunt Krauze, Sikorského přítel. Herci a hudebníci využívají skladby avantgardního skladatele, dokumentární materiály i literární fikci, aby uctili jeho osobnost. Tomasz Sikorski (1939-1988) je považován za exponenta sonorismu a minimalismu. Varšavský rodák, zázračné dítě, syn skladatele Kazimierze Sikorského, příjemce francouzského a amerického vládního grantu zemřel v roce 1988 za neobjasněných okolností. Jeho hudba, jež se příčí žánrové klasifikaci, se za jeho života nedočkala obecného přijetí. Teprve v posledních letech začíná být uznáváno její novátorství, radikalismus a průkopnická energie.

Inscenace byla oceněna ve 22. ročníku polské národní soutěže o nejlepší inscenaci současné polské hry, Tomasz Tyndyk byl oceněn tamtéž za výkon v roli Tomasze Sikorského. V roce 2016 se představila na Festivalu nové dramaturgie (Festiwal Prapremier) v Bydhošti a na 9. ročníku festivalu Božská komedie v Krakově.

Holzwege Marty Sokolowské, bolestně upřímnou a neokázalou hru o brilantním skladateli a klavíristovi Tomaszi Sikorském, režíruje na jevišti TR Varšava Katarzyna Kalwat.
Mike Urbaniak, Gazeta Wyborcza

Tomek Tyndyk jako Sikorski vytváří svou nejvýznamnější divadelní roli za celá léta; můžeme ji přirovnat k jeho slavným postavám ve Warlikowského režiích: Prioru Walterovi v Andělech v Americe nebo Robinovi v Kaneové Očištěných. Sikorski, jak ho hraje Tyndyk, je zároveň zkažený fracek, šílenec, egotista i rozbolený mudrc, jehož vnitřně ničí jeho talent a jehož tvorba působí destruktivně. Takové protagonisty známe, nejednou jsme je viděli ve filmu i na divadle, ale při sledování charismatického Tyndyka se neubráníme dojmu, že Sikorski v něm nalezl své zrcadlo. Holzwege, to je on.
Łukasz Maciejewski, www.aict.art.pl

Někdy jsou Holzwege divadlem, jindy koncertem Sikorského hudby. Od prvního okamžiku je na jevišti přítomen Zygmunt Krauze, další velký skladatel, který býval Sikorského přítelem a spolupracovníkem. Jeho intenzivní, byť syrový projev, oproštěný od jakéhokoli vlivu hereckého řemesla, povznáší celý projekt na vyšší úroveň. Krauze pozoruhodně interpretuje skladby autora Osamělosti zvuků (Samotność dźwięków) a co je nejdůležitější: vnáší do představení upřímnost osobní zkušenosti.
Jacek Wakar, Radio Polskie

Katarzyna Kalwat Absolventka psychologie na Jagellonské univerzitě v Krakově a režie na Akademii divadelního umění ve Varšavě. Během studií se účastnila řady dílen a stáží, např. v Korber Studio Junge Regie v hamburském Thalia Theater. Příjemkyně francouzského vládního grantu. Byla asistentkou Krystiana Lupy při práci na inscenacích Persona. Marilyn a Persona. Simonino tělo. Její poslední inscenace Vaše výsost je pokusem vyrovnat se s fenoménem současného alpinismu. Režírovala také Dožínky Anny Wakulik v Teatru Polském v Poznani a Královnu dortíků Bély Pintéra v Divadle Stefana Jaracze v Olsztynu.

Tr Warszawa Tato scéna patří již více než desetiletí k nejznámějším polským divadlům, je to moderní divadlo otevřené novým myšlenkám a kultivaci nejlepší divadelní tradice. Vysokou pozici divadla v nejrůznějších žebříčcích mladých evropských divadel stvrzují četné ceny, které soubor na národních i mezinárodních festivalech obdržel. Pracují tu významní režiséři: Grzegorz Jarzyna (od roku 1998 umělecký šéf a od roku 2006 také ředitel), Krystian Łupa, Krzysztof Warłikowski, René Pollesch i zástupci mladších generací, například Michał Borczuch. Při hledání nového jazyka divadelního výrazu divadlo sahá po nových současných dramatických textech, ale také reinterpretuje klasiky.