PROTI POKROKU. PROTI LÁSCE. PROTI DEMOKRACII.

Esteve Soler, Martina Schlegelová, Marie Špalová

DIVADLO LETÍ

Marián Amsler, Ivan Buraj, Natália Deáková, Martina Schlegelová, Daniel Špinar, Sláva Daubnerová, Jana Špalová a JQr

Režie: Marián Amsler, Ivan Buraj, Natália Deáková, Martina Schlegelová, Daniel Špinar, Sláva 
Daubnerová, Jana Špalová a JQr  
Dramaturgie: Marie Špalová, David Košťák, Renata Venclová 
Výtvarný koncept: Jordi Queralt, Jana Špalová

Hrají: Zuzana Kronerová, Pavla Beretová, Tereza Hofová, Natália Drabiščáková, Hedvika Řezáčová, 
Týna Průchová, Natálie Řehořová, Dušan Sitek, Tomáš Kobr, Richard Fiala, Jan Grundman, Tomáš 
Jeřábek, Tomáš Běhal, Renata Ptačín, Dominika Doniga, Lukáš Pelčze záznamu: Klára Sedláčková-Oltová, Jaroslav Plesl, Ondřej Novák, Jan Vondráček, Dana Černá, Lukáš Příkazký

Premiéra: 13. června 2014 v DOXu

Proti pokroku. Proti lásce. Proti demokracii. - Stejnojmenná trilogie současného katalánského dramatika Esteve Solera se stala inspirací pro interaktivní divadelní tvar, který byl poprvé uveden v loňském roce v Centru současného umění DOX. Autor v ní břitkým humorem podrobuje tvrdému zkoumání všechny „nezpochybnitelné hodnoty“, kterými se zaklíná současná západní společnost. Trilogie se skládá ze dvou desítek tematicky propojených her, které se odehrávají v nejrůznějších prostorách plzeňské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara a v různých žánrech – od činohry, přes loutkové či stínové divadlo, pohybovou performance, až k zvukové instalaci a k filmu. Jednotlivé scény probíhají paralelně a každý divák tak zhlédne svou verzi představení. Na projektu se podílí přes dvacet herců, tanečníků a loutkoherců, pět výtvarníků a osm 
režisérů. 

V Doxu, kde se odehrávalo, nás – „kuřátka“ z publika – uvítali podezřelí průvodci v groteskních maskách a vykloubenou češtinou nás nutili odpovídat na čím dál nesmyslnější otázky, podle kterých jsme si pak z dvaceti různých skečů skládali vlastní cestu večerem.  Chytrost! Krásnost! Zábavnost! Jenže naše cesta vedla stále šílenější krajinou po apokalypse a vrcholila makabrózní scénou vraždění neviňátek, ke které nás nahnali už všechny. Ale hlavně že máme na výběr, my kuřátka!
Tereza Šimůnková, Salón Práva

Stále se nám vnucuje, že nám je při té hře dobře, ale není, je to všechno protivné, člověk docela rád a s úlevou usedne na židli v některé z místností galerie, kam je průvodci doveden, a sleduje hru. Ta je ovšem vždycky nepříjemná, pokaždé nějak surově rozvádí běžnou situaci naší každodennosti. Na mě nejvíc zapůsobila sekvence, kdy se dva postarší maloměšťáci dívají na televizi (vzpomeneme si na film Knoflíkáři), muž přepíná, až se mu obraz zadrhne na vytřeštěné tvářičce hladového afrického dítěte. (…) Divadelní znalec a zkušený divák se baví – groteskním herectvím, putujícími motivy, odkazy na slavné předlohy, celým tím kabinetem kuriozit a fundusem pokleslých divadelních postupů.
Alena Zemančíková, Deník Referendum 

Divadlo Letí už se pevně usadilo v povědomí odborné i prosté divácké obce jako místo kvasu těch nejaktuálnějších divadelních tendencí, které také dává prostor mladým progresivním tvůrcům. (…) Co však dozajista nebylo slepou uličkou, ale ojedinělým úkazem je projekt Proti pokroku. Proti lásce. Proti demokracii.
Dominik Melichar, Divadelní noviny

Divadlo LETÍ – Soubor vznikl v září roku 2005 z ročníku Miroslava Krobota na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Od počátku své existence se věnuje výhradně současné dramatice a všechny texty uvádí v české nebo světové premiéře. Vznik nových textů podporuje také prostřednictvím rezidenčních programů, věnuje se i oživování netradičních prostor (např. nádraží, galerie, letiště apod.). V současné době je uměleckou vedoucí Martina Schlegelová a šéfdramaturgyní Marie Špalová.