Režie: Martin Františák
Překlad: Martin Sládeček
Dramaturgie: Marie Nováková
Scéna: Jan Štěpánek
Kostýmy: Marek Cpin
Hudba: Jiří Hájek
Pohybová spolupráce: Pavol Seriš
Osoby a obsazení:
Géša Gottfriedová, nakonec podnikatelka: Marie Štípková
Miltenberger, její první muž: Jiří Š. Hájek
Timm, její otec: Hynek Chmelař
Matka: Alena Štréblová
Gottfried, její druhý muž: Tomáš Petřík
Zimmermann, přítel: Petr Buchta
Rumpf, přítel: Jiří Böhm
Bohm, bratranec: Pavel Neškudla
Johann, bratr: Miloslav Tichý
Luisa Mauerová, přítelkyně: Šárka Opršálová
Pastor Markus: Ondřej Novák
Premiéra: 28. února 2015
Délka představení: 1 hodina a 30 minut bez přestávky
Brémská svoboda – Fassbinderovo dramatické dílo sestává především z ironických hříček, které spíše než poselstvím fascinují svým šklebem a výsměchem. Rád překračuje hranice žánrů a směšuje různé styly, libuje si v melodramatu a používání klišé. Jasné pojmenování obsahu jeho her protéká mezi prsty. „Jeho hrdinové jsou společenští outsideři, duchovní i fyzičtí mrzáci. Tematicky je jeho tvorba na první pohled tezovitá a společensky angažovaná, ale jen proto, aby demonstroval pokrytectví jakéhokoliv pozitivního rozřešení. Fassbinder nezaznamenává vývoj k lepšímu nebo k horšímu, jen konstatuje. Řešení neexistuje, protože všude vládnou předsudky a lhostejnost; rozřešení by tak bylo nepřirozeným a nevěrohodným excesem,“ napsal Jan Horák.
Brémská svoboda vychází ze skutečné události, kdy v roce 1831 byla v Brémách popravena žena,
která otrávila patnáct lidí.
Martin Františák vytvořil jemně stylizovanou inscenaci, která se odehrává ve vražedně růžové scénografii Jana Štěpánka; na šikmé ploše se tak uskutečňuje zběsilý boj za svobodu a uznání. Servírovací vozíček s kávou se sám projíždí po scéně, mrtvoly se kupí a duchové se zjevují jako němé výčitky. Kostýmy Marka Cpina odkazují k době – klasicistní šaty s prvky biedermeieru však mají groteskní detaily, především u odění mužských postav. Syntéza očišťujícího smíchu a břitkého apelu je dokonalá.
Lenka Dombrovská, Divadelní noviny
Martin Františák (1974) - Vystudoval dramatickou výchovu a činoherní režii na brněnské JAMU. Byl uměleckým šéfem brněnského Divadla Polárka, ostravského Divadla Petra Bezruče a pedagogem herectví ostravské konzervatoře, v současné době je uměleckým šéfem činohry Národního divadla Brno. Je autorem několika divadelních a rozhlasových her (Nevěsta, Karla, Průtrž, Havel v zemi čeledínů ad.) a režisérem cyklu České televize Česko jedna báseň.
Městské divadlo Kladno - Patří mezi nejstarší česká profesionální divadla se stálým uměleckým souborem. V současné době tvoří Městské divadlo Kladno společně s Divadlem Lampion dvousouborovou organizaci Divadlo Kladno s.r.o., která je největší kulturní institucí v oblasti živého umění ve Středočeském kraji. Pestrý žánrový repertoár tvoří tituly klasické i současné, program doplňuje řada doprovodných akcí a vzdělávacích aktivit. Soubor působí od roku 2011 po celou dobu rekonstrukce historické budovy v Divadle Lampion. Návrat na opravenou domovskou scénu je plánován na přelom roku 2015/2016. Za loňský rok bylo Městské divadlo Kladno nominováno v Cenách kritiky v kategorii Divadlo roku.
