HAMLET

Hamlet proslulého polského režiséra, inscenovaný v německé Bochumi, čerpá z polských reálií v čase popřevratových změn a nastupujícího kapitalismu. Vše s typickými prvky Klatovy režie – odkazy na popkulturu, hudbu, film a internet, ale i s vynikajícím herectvím celého souboru. Ducha Hamletova otce hraje představitel Hamleta z Klatovy slavné polské inscenace, uvedené ve gdaňských docích.

HAMLET – Otec po smrti, matka si krátce po pohřbu bere strýce. Hamletovi se rozklížil svět a rozpadá se dál, když se dozvídá, že mu jeho strýc, nový panovník, zavraždil otce. Hamlet kuje pomstu. Ve své mladistvé neomylnosti a v zajetí jedináčka ve zlaté kleci prince ji však směřuje proti všemu a všem. Matku uráží nejstrašnějšími slovy, zapudí svou lásku, její otec bude zavražděn. A nakonec se jeho běsi obracejí proti němu samému, propadá šílenství, o němž si myslí, že je jen předstírá. Pak Hamlet položí svou slavnou otázku „To be or not to be?“ – a nakonec všechny, co se mu postaví do cesty, strhává spolu s sebou do zkázy.

Klata vypráví Shakespearovu hru jako komiksový román, stylizovaně, pateticky, ironicky, s velkými výjevy a popovými písněmi. Hamlet by si také mohl nasadit netopýří masku a strážit Dánsko jako temný rytíř jménem Batman. [...] Není zde postava, ke které by Klatu nenapadlo něco velmi zvláštního. —Stefan Keim, nachtkritik

„Silnoproudý“ Shakespeare v intenzivní, překvapující směsici akce, hlasitých vjemů a groteskních momentů, která se často pohybuje na hranici bolesti a často ji i překračuje. —Jürgen Boebers-Süßmann, Westdeutsche Allgemeine Zeitung

JAN KLATA (1973) – Studoval režii na varšavské akademii a později na státní divadelní škole v Krakově. Asistoval polským veličinám divadelní režie jako Jerzy Grzegorzewski nebo Krystian Lupa. Jeho první inscenace Gogolova Revizora byla v roce 2003 oslavována jako nejdůležitější debut polské divadelní scény. Od té doby Jan Klata působí na předních polských scénách, ve Varšavě, Krakově a Vratislavi. Jeho inscenace byly k vidění na nejrůznějších zahraničních festivalech, mimo jiné v berlínském HAU, na Festival d’Automne v Paříži, na mezinárodním festivalu v Buenos Aires a opakovaně i na festivalu Divadlo. V roce 2006 inscenoval Jan Klata ve Štýrském Hradci poprvé na německojazyčné scéně, o tři roky později pak v düsseldorfském Schauspielhausu. Jeho inscenace získaly řadu významných polských divadelních cen. V lednu 2013 převzal Jan Klata umělecké vedení Stareho Teatru v Krakově. Hamlet je Klatovou třetí prací pro Schuspielhaus Bochum, předcházely mu inscenace Schillerových Loupežníků a Ameriky Franze Kafky. Ducha Hamletova otce v bochumské inscenaci hraje představitel Hamleta z Klatova slavného polského nastudování této hry, uvedeného v roce 2004 ve gdaňských docích.

SCHAUSPIELHAUS BOCHUM – V prosinci 1915 je na Königsallee otevřeno první městem zřizované divadlo. Při náletu v listopadu 1944 byl bochumský Schauspielhaus téměř kompletně zničen, v roce 1953 vzniká na starých základech podle plánů architekta Gerharda Graubnera současná budova Schauspielhausu. Podle Graubnerových plánů také vznikla komorní scéna v sousedství „hlavního domu“, která byla otevřena v roce 1966. Intendant Hans Schall etabloval v 50. a 60. letech 20. století inscenace her moderních autorů, jako byli Sartre nebo Beckett. Ve vedení divadla jej následoval Peter Zadek, mezi jehož pravidelné hosty patřil například Rainer Werner Fassbinder. Snad největšího rozkvětu zažil bochumský Schauspielhaus pod vedením Clause Peymanna na počátku 80. let. Jeho bochumský soubor s hvězdami jako Gert Voss, Kirsten Dene nebo Traugott Buhre byl považován za jeden z nejkvalitnějších, divadlo a jeho dramaturgické směřování pak za jedno z nejvíce inovativních ve Spolkové republice. Také Peymannovým hlavním zájmem a těžištěm bylo uvádění (většinou v prvním provedení) textů současných dramatiků, jako byli Thomas Bernhard, Heiner Müller nebo Peter Turrini. Po Peymannově odchodu do vídeňského Burgtheateru převzal vedení scény Frank-Patrick Steckel, který razil přemýšlivé, méně efektní divadlo a poprvé do Bochumi přivedl režiséry jako Andrea Breth a Jürgen Gosch. V roce 1995 se ujal vedení tehdy nejmladší německý intendant Leander Haußmann, který v kontrastu ke svému předchůdci usiloval o „hlasité, veselé“ divadlo a spolu se svými režisérskými kolegy Jürgenem Krusem a Dimiterem Gottscheffem výrazně omladil bochumské publikum. V roce 2000 se stal ředitelem Matthias Hartmann, kterému se podařilo divadlo výrazně otevřít široké veřejnosti (především angažováním entertainera a herce Haralda Schmidta), za jeho vedení však divadlo získávalo vavříny i v očích odborné kritiky – bylo několikrát vyznamenáno jako nejlepší scéna Německa. V letech 2005–2010 vedl Schauspielhaus Bochum Elmar Goerden, který se soustředil na starou i novou klasiku, angažoval řadu režisérů (Dieter Giesing, Wilfried Minks, Tina Lanik nebo Jorinde Dröse). Současným intendantem je od sezony 2010/2011 Anselm Weber. Weber zve k hostování nejen německé režiséry, ale tvůrce z celého světa, kteří čerstvýma očima pohlížejí na Německo s akcentem na oblast Porúří, hledají nové formy a přinášejí nečekanou a neotřelou estetiku ve „zcizeném“ pohledu. Místem setkávání, komunikace a kreativity je také „Junges Schauspielhaus Bochum“, který pod vedením Martiny van Boxen přináší workshopy, svěží, mladé počiny debutantů v oblasti divadla, tance, hudby, médií a literatury.

Režie / Direction Jan Klata
Text Shakespeare, s úryvky ze hry Heinera Müllera Hamletstroj a Fortinbrasova žalozpěvu Zbygniewa Herberta / William Shakespeare with extracts from Heiner Müller’s Hamletmachine and Zbigniew Herbert’s Tren Fortynbrasa Dramaturgie / Dramaturgy Olaf Kröck Scénografie / Set design Bartholomäus M. Kleppek Kostýmy / Costumes Mirek Kaczmarek Choreografie / Choreography Maćko Prusak Spolupráce při choreografii soubojů / Duel Choreography assistance Ronny Miersch Zvukový design / Sound design Frank Böhle Světla / Lighting Wolfgang Macher Osoby a obsazení / Cast Hamlet Dimitrij Schaad Claudius Andreas Grothgar Gertruda Bettina Engelhardt Polonius Jürgen Hartmann Laertés Ronny Miersch Ofélie Xenia Snagowski Horacio Marco Massafra, Martin Bretschneider Rosenkranz / První hrobník / First gravedigger Roland Riebeling Guildenstern / Druhý hrobník / Second gravedigger Nicola Mastroberardino Duch zemřelého otce / ghost of hamlet’s father Fortinbras Marcin Czarnik Premiéra 9. března 2013, Schauspielhaus Bochum / Premiere 9 March 2013, Schauspielhaus Bochum