REGULACE INTIMITY

Režijní dohled: Jiří Havelka
Dramaturgie: Jana Macíčková
Pedagogická podpora: Tomáš Měcháček, Tomsa Legierski
Scéna a kostýmy: Lucie Wildtová

Hrají:
Michal Bednář, Jan Čtvrtník, Martin Dědoch, Patrik Holubář, Bořek Joura, Petra Majerčíková, Johana Matoušková, Vladimír Polívka, David Ryska, Pavlína Skružná, Daniela Šišková, Tereza Volánková

Regulace intimity - Dvanáct herců DAMU připravilo společně s režisérem Jiřím Havelkou otevřenou zpověď coby absolventskou inscenaci čtvrtého ročníku oboru alternativního a loutkového divadla: „Sere mě vlastní neschopnost, sere mě, že vůbec přemýšlím o své neschopnosti, i když vím, že se tím nic nezmění, sere mě DAMU, sere mě herectví, sere mě, že jsem neodešel, dokud to šlo, sere mě, že nemůžu být se svými kamarády a být sám sebou, sere mě ta moje neustálá přetvářka, že se pořád musím tvářit vesele, i když je mi úzko. Sere mě, že to stojí tolik energie.“ V odpovědích na velice osobní otázky „Za co se stydíš?“, „ Co miluješ?“, „Co tě mrzí?“, „V co doufáš?“ se stírá hranice mezi divadelní postavou a konkrétním člověkem. 
Právě ta tenká hranice mezi hereckou stylizací a osobním vkladem, proces toho, kdy se prvotní zážitek transformuje v obecnější zkratku, balanc mezi racionálním a emocionálním, je právě to, co diváky samozřejmě láká a dráždí. A navíc je tento zážitek inspirativní v tom, že si každý z diváků začne mimovolně hrát tuto hru (pochopitelně soukromě) i sám se sebou.Jana Soprová, Český rozhlas

Dochází zde ovšem k divadelně terapeutickému efektu, ba chtělo by se pateticky říci zázraku. My jako publikum nezůstáváme pouhými voyeury, upřímnost aktérů útočí i na naše slabosti a traumata a vytahuje je na povrch. Při devadesátiminutové produkci jsem ve finále, kdy se otevře opona a účinkující s klaunskými doplňky (nosy, kníry, brýle) předvedou kratičký „veselý výstup“, po předchozím dění ovšem spíš sarkasticky vyznívající, měl pocit čtyřicetiminutové intenzivní emocionální smršti.Jan Kerbr, Divadelní noviny

Jiří Havelka (1980) – Výrazná osobnost českého divadla se smyslem pro divadelní obrazotvornost, fantazii a radost z hravosti. Během studia KALD DAMU navázal spolupráci se skupinou Vosto5, působil ve Studiu Ypsilon a dnes vede Katedru alternativního a loutkového divadla. Působí také na řadě českých scén, činoherních i tanečních, přičemž neúnavně zkoumá jevištní zákonitosti a danosti, které rozkládá a znovu staví v celky. Nechápe divadlo jako nápodobu, ale prostřednictvím tak svobodných principů jako jsou sny, fantazie a iracionalita vytváří logické scénické vzorce a kombinace. Bývá označován za divadelního kouzelníka, eskamotéra s jevištní imaginací, metafyzika jeviště. Jan Dvořák o Havelkovi napsal: „Jak ohlas Dechovky, tak i souběžně studovaného titulu Poslední trik Georgese Mélièse potvrdily, že Jiřího Havelku zastihujeme na absolutním vrcholu, v „nejlepším“ – a to jak v linii dokumentárního divadla politických témat nedávné historie, tedy dramaturgicky angažovaného divadla, tak v kulminující sérii divadla s převažujícím režisérským principem, subjektivnějšího, s východisky niternějšími a hlubšími, divadla vynálezcovského typu, všemožně atakujícím transcendenci tohoto uměleckého druhu.“

Divadlo Disk - Disk je součástí Divadelní Fakulty Akademie múzických umění v Praze, svou činnost zahájilo divadlo již v roce 1945. V průběhu dalších let pak vydávala tato scéna pravidelná svědectví nejen o výsledcích přípravy studentů DAMU na dráhu profesionálních umělců, ale také – a mnohdy velmi výrazně – o stavu společnosti a o vlivu režimu na nejmladší divadelní tvorbu. Divadlo DISK funguje na bázi systému klasického repertoárového divadla se dvěma soubory, které tvoří poslední ročníky katedry činoherního divadla a katedry alternativního a loutkového divadla.