MNOHO POVYKU PRO NIC

Režie: Hana Burešová
Překlad: Jiří Josek
Úprava: Hana Burešová, Štěpán Otčenášek 
Dramaturgie: Štěpán Otčenášek
Scéna: David Marek
Kostýmy: Hana Fischerová
Hudba: Milan Potoček
Pohybová spolupráce: Jana Hanušová
Asistent režie: Zuzana Kolomazníková

Osoby a obsazení:
Leonato - Miroslav Hanuš 
Don Pedro - Jan Vondráček 
Don Juan, Písař - Tomáš Turek
Benedik - Marek Němec  
Claudio - Jan Meduna
Antonio, Virgil - Jiří Wohanka 
Baltazar, První strážník -Čeněk Koliáš
Boracio - Filip Cíl 
Konrád, Otec Francisco - Martin Veliký 
Dagobert - Vlastimil Zavřel  
Druhý strážník - Milan Potoček 
Třetí strážník - Pavel Lipták
Héra - Klára Sedláčková-Oltová 
Beatricie - Helena Dvořáková
Uršula - Marie Turková
Margareta - Malvína Pachlová, Denisa Pfauserová 

dále hrají Klára Františáková, Martina Simonová, Michaela Doležalová - děti - Členové Dismanova rozhlasového dětského souboru

Premiéra 5. dubna 2014
Délka představení 2 hodiny a 24 minut s přestávkou 

Mnoho povyku pro nic - Mnohokrát zpracovaný příběh o dívce, kterou její nápadník pro zlou pomluvu zavrhne, rozšířil dramatik o svébytné pásmo ironických milenců Benedika a Beatricie a absurdně groteskní pásmo přiblblých strážníků, díky nimž paradoxně příběh dospěje ke šťastnému rozuzlení.  Rozličné podoby lásky, otázky zdání a skutečnosti, falešné či pravé identity, pomluva, která může vést ke zničení jednoho člověka a jiná zas ke štěstí druhého, to jsou hlavní témata této nadčasové hry. Nejvíce se však zapsala do srdcí diváků milostným zápolením dvojice Benedika a Beatricie, kteří svým odmítavým namlouváním, inteligencí, vtipem a citovou bohatostí převyšují své slavné předchůdce Kateřinu a Petruccia ze Zkrocení zlé ženy.

Burešová přenáší hru do současnosti, dějištěm hry (Messina) je skutečně přímořské letovisko a společnost, která se zde pohybuje, působí až plážově bezstarostným dojmem: perlivě se konverzuje, zní poklesle náladová, syntezátorová hudba, muži v elegantních sakách a s nenuceným vystupováním jsou nikoli tradiční, ale novodobí „válečníci“ – sportovci (v moderním pětiboji); a také ženy jsou až magazínově graciézní a šarmantní. Mezi figurami vyčnívá dvojice nonkonformních singles, intelektuálové Beatricie (Helena Dvořáková) a Benedik (Marek Němec), kteří natolik dávají najevo své povznesení nad lásku a mají natolik velké nároky na svého potenciálního partnera, že jim činí téměř nepřekonatelné potíže přirozeně projevit své city. Martin J. Švejda, Lidové noviny

Devizou Divadla v Dlouhé jsou spolehlivé herecké výkony a ani tato inscenace není v tomto směru výjimkou. Skvělý je zejména Marek Němec coby navenek ironický, uvnitř citlivý a zranitelný Benedik. Helena Dvořáková se v roli Beatricie sice občas nevyhne příliš teatrálním gestům, ale i jí lze bez problémů uvěřit postavu hluboce zamilované dívky, která své rozjitřené nitro maskuje sžíravým ostrovtipem. Don Pedro, který oba páry svede dohromady, má díky Janu Vondráčkovi elektrizující šarm, Tomáš Turek svého Dona Juana vybavil zachmuřenou zarputilostí. Diváckým hitem se dozajista stane trojice nablblých strážníků, vedená kolosálním volem Dagobertem v neodolatelném podání Vlastimila Zavřela. Jeho přímočará komika, postavená na komolení cizích slov, vyvažuje občasné vážnější podtóny inscenace.
Jindřich Göth, Instinkt