VOJNA

Emil František Burian

BODY VOICE BAND

Jaroslava Šiktancová

Režie: Jaroslava Šiktancová
Choreografie: Martin Pacek
Dramaturgie: Zuzana Burianová
Asistent dramaturgie: Tereza Verecká
hudební aranžmá a nastudování: Zdeněk Dočekal, Dušan Navařík, Matěj Kroupa
Korepetice: Zdeněk Dočekal
Světelná koncepce: Ondřej Růžička
Band: Dušan Navařík – příčná flétna, Michal Kostiuk – klarinet, Klára Suchanková – housleFrantišek Tomášek – akordeon, Zdeněk Dočekal – klavír, Pavel Husa – kontrabas, Zdislava Tonová – bicí

Účinkují: Michal Balcar, Vojtěch Bartoš, Petr Buchta, Marta Dancingerová, Izabela Firlová, Iva Holubová, Tereza Krippnerová, Jakub Koudela, Marek Mikulášek, Michal Necpál, Kristýna Podzimková, Eva Leimmbergerová, Marie Radová, Maja Štípková, Štěpán Tretiag, Ondřej Vacke, William Valerián, Tereza Vítů, Josefína Voverková

Premiéra 20. října 2013Délka představení 1 hodina bez pauzy 

Vojna - byla poprvé uvedena v roce 1935 E. F. Burianem v divadle D35. Jednalo se o přímou reakci na napjatou atmosféru předválečného Československa, které bylo pod tlakem rozšiřujícího se nacistického Německa. Burian zasadil děj skladby do období První světové války a inspiroval se původními českými zdroji. Během německé okupace byla tato inscenace zakázána a stala se také jedním z důvodů, proč nacisté v roce 1941 Burianovo divadlo zavřeli. Jedná se o jednu z nejzajímavějších dramatických skladeb, vycházejících z lidové poezie. Libreto inspirované poezií sesbíranou Karlem Jaromírem Erbenem obsahuje mimo jiné silný nadčasový společenský apel a je tematicky rozmanité. Ke kvalitám skladby bezpochyby patří i její mistrovská hudební partitura využívající prvky jazzu, jehož byl Burian velikým propagátorem. Po Burianově smrti byla Vojna inscenována jen zřídka, a to především kvůli náročnosti složky hudební, pěvecké i herecké.
Hrají nejen svým umem, ale i svým mládím. Pro znovuobjevenou Vojnu angažují svá ohebná těla v ladných i dramatických pohybech i sošných postojích. Někteří zpívají dobře, jiní výborně. Vyvěrá z nich evidentní radost z herectví i hravosti, kterou Burian na lidové tvorbě tolik oceňoval.Marie Zdeňková, Divadelní noviny
Jaroslava Šiktancová se studenty přistupuje k Burianově scénické koláži komorně a intimně. Oproti Burianově režii je výrazný i posun v herectví - od deklamace a expresivního výrazu k civilnímu, utišenému projevu. Ale nejen to mění vyznění Vojny, mění je i sám fakt, že hrají studenti náležící ke generaci nepoznamenané totalitou, válečnými konflikty ani povinnou vojenskou službou. Dnes se musí divák rozhodnout, pojme-li ji jako vhled do doby dávno minulé, nebo jestli si dokáže najít v jednotlivých obrazech své vlastní paralely k současnosti.Kateřina Holá, Hybris

Jaroslava Šiktancová (1954) - Ze studia na DAMU byla v roce 1978 vyloučena ze studia za podpis dokumentu Charta 77, diplom získala v roce 1990. Za normalizace pracovala jako uklízečka, ošetřovatelka, průvodkyně, správkyně badatelny, zahradnice. V té době pracovala v  dětském souboru Bílá síť (s Ljubou Fuchsovou), v Malém českém divadle (s Přemyslem Rutem), v Lyře Pragensis (s Helenou Glancovou) a v souboru Chorea Bohemica (s Alenou Skálovou) a s režisérem Miroslavem Macháčkem v Národním divadle (Naši furianti, Bílá nemoc, Vévodkyně valdštejnských vojsk a Hamlet). Psala do Amatérské scény. Od roku 1990 režírovala inscenace v Západočeském divadle v Chebu (Romské pohádky, Alarika, Dívka snů), v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (Magická komedie), v Naivním divadle (Bleší kůže, Válka s  mloky), ve Středočeském divadle Kladno (Čistému vše čisté), ve Slezském divadle Opava (Tanec na konci léta), v Moravském divadle Olomouc (Rodinný průvan), v Divadle E. F. Buriana (Se srdcem divno hrát), v Divadle Labyrint Praha (Úklady a láska), v Divadle Pod Palmovkou (Vojcek), v Divadelním spolku Kašpar (Za vším vězí ďábel, Třináctery hodiny, Sestup Orfeův, Účtování v  domě božím, Lišák, Řekni větší lež, Náměstíčko, Baron z Hopsapichu). Spolupracuje se souborem VŠE Gaudeamus.

BodyVoiceBand - Soubor v sezoně 2013/2014 vystupoval pod názvem VOICE-BAND od následující sezony již jako BodyVoiceBand. Voiceband ve smyslu vícehlas odkazuje ke snaze propojovat hudební a dramatické složky inscenací. Základ spolku tvoří absolventský ročník 2013/2014 Katedry činoherního divadla DAMU, spolu s režisérkou Jaroslavou Šiktancovou, choreografem Martinem Packem a produkční Terezou Škorpilovou. První premiérou sezony 2014/15 se staly Bubny v noci od Bertolta Brechta. Vzhledem k tomu, že BodyVoiceBand nemá stálou scénu, našel si pro tuto svou inscenaci místo v Baráčnické rychtě. Nejbližšími plánovanými projekty v dramaturgickém plánu na právě začínající sezonu jsou Kuchyňská Revue Bohuslava Martinů, dále pak účast BodyVoiceBandu na projektu Jedermann, jehož uvedení se chystá v průběhu března v prostorách Pražské křižovatky.