Režie: Michaela Homolová
Výprava: Robert Smolík
Hudba: Filip Nemohla Kvartet
Hrají: Diana Čičmanová, Barbora Kubátová, Filip Homola, Adam Kubišta
Premiéra 15. února 2014
Délka představení 45 minut
Inscenace je určená dětem od 2 let
O beránkovi, který spadl z nebe - Loutkové představení pro nejmenší předškolní děti, s minimem slov a živou hudbou. Jednoduchý příběh je inspirován motivy z obrázkové knížky německého autora Freda Rodriana a vypráví o oblačném beránkovi, který spadl z nebe. Na zemi se ho ujme malá holčička a chce mu pomoci dostat se zpátky na oblohu. A jelikož na nedaleké louce stojí i malá pouť, je nasnadě, že pokusy o beránkův „transport“ zpět na modré nebe budou mít takřka cirkusový charakter. Inscenace získala cenu festivalu Dítě v Dlouhé.
Vkusná, hravá a do nejmenších detailů propracovaná je scénografie Roberta Smolíka. Navrhl půvabné dřevěné samostojné loutky, podobné starým soustruženým hračkám. (...) Pohádkový příběh skýtá prostor pro řadu loutkářských fíglů a triků - beránek navázaný na balónky skutečně létá, střílí se z děla, loutková provazochodkyně balancuje nad dětskými hlavam, a vrcholem nejen pro všechny přihlížející chlapce je příjezd velkého hasičského auta s dlouhým výsuvným žebříkem. Právě v tomto nápaditém a řemeslně filigránském kutilství spatřuji výrazný rys českých loutkových produkcí. (...) Inscenace je hravá a baví všechny přítomné , nejen v hledišti, ale evidentně i na jevišti. Velmi vhodně střídá ztišené, poetické pasáže podmalované něžnou hudbou hracího strojku s dryáčnicky komediantskými. (...) Originální experiment v Liberci zkrátka vyšel a doufám, že nezůstane jen u něj.
Kateřina Lešková – Dolenská, Loutkář
Michaela Homolová (1972) – Režisérka a herečka Naivního divadla Liberec. Studium režie a dramaturgie na KALD DAMU absolvovala roku 1995 inscenací Cesta kolem světa za osmdesát dní v českobudějovickém Malém divadle. Od roku 1996 spolupracovala s prešovským Babadlem. Roku 1999 nastoupila do herecko – režijního angažmá v Naivním divadle. Od roku 2005 pravidelně spolupracuje s autorem Vítem Peřinou a jejich inscenace pro děti a mládež získaly řadu festivalových ocenění (například Písmenková polívka, Hrnečku, vař!, Pečení holubi aneb Přísloví, Budulínek a další).
Naivní divadlo Liberec – Divadlo bylo založeno v roce 1949 jako jedno z prvních profesionálních loutkových divadel v bývalém Československu. Od počátku devadesátých let je ředitelem Naivního divadla Liberec Stanislav Doubrava. K nejúspěšnějším produkcím Naivního divadla v průběhu devadesátých let patřily inscenace her Ivy Peřinové, které vytvořil tým hostujících plzeňských umělců: režisér T. Dvořák, výtvarník I. Nesveda a skladatel J. Koptík: Bezhlavý rytíř (1993), Alibaba a čtyřicet loupežníků (1994) a Alína aneb Petřín v jiném dílu světa (1996) a Zvířecí divadlo (1999). V roce 2005 uvedl osvědčený tým další autorčinu hru - Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla (2005). Krásný nadhasič patřil ke kritiky nejoceňovanějším inscenacím v historii NDL, autorka za něj byla mj. nominována na výroční Cenu Alfréda Radoka. V roce 2009 uvedli Labutí jezírko, za které se autorka textu Iva Peřinová umístila na 2. místě v Cenách Alfréda Radoka (kategorie Hra roku) a získala cenu Skupovy Plzně 2010. Režisér Tomáš Dvořák získal cenu Českého literárního fondu 2009. Vedle osvědčených a zkušených režisérů zve NDL ke spolupráci také mladé, začínající tvůrce (J. Jirků, M. Tichý, J. Adámek, P. Vodička a další). Například netradičně výtvarně koncipovaná inscenace M. Tichého, Pohádka o Raškovi (2008), si vysloužila dvě ceny na jubilejním 20. ročníku festivalu Mateřinka a cenu Erik za nejlepší loutkářskou inscenaci v ČR v sezoně 2008/2009. Neméně úspěšná je rovněž spolupráce režisérky Michaely Homolové a autora a dramaturga Víta Peřiny při tvorbě pro nejmenší diváky (Písmenková polívka, Hrnečku, vař! a další). Jejich inscenace Budulínek byla – vedle řady dalších ocenění - vyhlášena nejlepší českou loutkovou inscenací roku 2012 a byla pozvána na řadu prestižních českých i zahraničních loutkářských festivalů. Naivní divadlo Liberec podniklo četné cesty nejen do většiny evropských zemí, ale představilo se také v Číně, v Kanadě, Mexiku, Indii, Izraeli, Koreji či v Pákistánu.
