HAMLET

Režie: Daniel Špinar      
Překlad: Jiří Josek
Dramaturgie: Lucie Kolouchová  
Hudba: Petr Wajsar
Scéna: Iva Němcová
Kostýmy: Lucia Škandíková

Osoby a obsazení:
Hamlet, princ dánský - Patrik Děrgel
Claudius, král dánský, Hamletův strýc - Kamil Halbich
Gertruda, královna, Hamletova matka - Petra Hřebíčková
Polonius, kancléř - Miroslav Hruška
Laertes, Poloniův syn - Filip Čapka        
Ofélie, Poloniova dcera - Zuzana Onufráková
Horacio, přítel Hamletův - Marek Pospíchal
Rosencrantz, dvořan - Tomáš Kobr 
Guildenstern, dvořan - Jaroslav Šmíd

Premiéra 7. prosince 2013
Délka představení 2 hodiny a 30 minut s přestávkou|

Hamlet - Příběh chlapce, který postupně ztrácí oba rodiče – otec zemře a matka se provdá za jeho vraha, je podán jako tragédie o rozkladu jedné rodiny. Inscenátoři Shakespearův text seškrtali a soustředili se na základní situaci rodiny, jejíž slávu, majestát i postupný rozpad zvědavě sleduje celý královský dvůr. Na jedné straně ti, kteří jsou mučeni zlým svědomím kvůli ututlané vraždě – a proti nim nešťastný princ Hamlet, který zoufale protestuje proti hrůznému skutku.

Zdi jsou obloženy tónovanými fotografiemi příslušníků rodu, za ochranným provazem se skví vitrína s exponáty, brněním, zbraněmi, a v její dolní části zahlédneme dokonce lebku trčící z hlíny.  Jsou tu tedy všechny rekvizity, které u Hamleta očekáváme. Je to ovšem ze strany tvůrců jakási past na diváka, neboť veškeré artefakty jsou použity zcela jinak, než bychom podle konvence očekávali.  Podobně překvapivě zachází režisér i s ikonickými scénami, ať už jde o slavný hamletovský monolog (hrdina ho skrčený šeptá do mikrofonu), scénu s herci (Hamlet přidělí scénáře užaslým členům královské rodiny a nutí je hrát) či scénu hrobnickou (část replik zazní z úst šílené Ofélie).  Zkrátka, v této inscenaci je všechno jinak, včetně závěru.  Jana Soprová, Český rozhlas

Děrgelův (a Špinarův) současný Hamlet není filozof, ale energií nabitý a trochu rozmazlený spratek, který pod tlakem okolností jedná spontánně a bez rozmyslu. A situaci, v níž se ocitl, jednoduše neunese.
Marie Reslová, Hospodářské noviny

Velký přínos smíchovské inscenace a režiséra Špinara vidím v tom, že vystihli současnost: dnešní mladí na ni nejsou nijak připraveni a při čelním nárazu s realitou se dostávají na pokraj šílenství. O této pohyblivé hranici je celá Špinarova inscenace. Hamlet své šílenství nepředstírá, ale postupně mu propadá jako zoufalý emigrant, jenž se při útěku za svobodou propadá do šumavské bažiny. Drahnou část druhé poloviny představení navíc prožije polonahý Hamlet ve skleněné vitríně coby choromyslný exponát. A šílená Ofélie, které láska k Hamletovi a smrt otce zlomily srdce i mozek? Magor, jako když vyšije. Zažil jsem desítky Ofélií, ale Zuzanu Onufrákovou si musíte prožít na své vlastní riziko. Výstup, kdy Ofélie zahraje hrobníka, si budu pamatovat hodně, hodně dlouho.Richard Erml, Reflex
Špinar předvedl doslova gejzíry nápadů, neotřelých řešení známých situací, přeskupoval, starý text osekával či přímo drtil na prach, přidával zábavné ornamenty a girlandičky. Měl to prostě vymyšlené, i když něco občas pokulhávalo a s výkladem byly trochu potíže. Nakonec si ale člověk uvědomí, že v takovém případě odpověď na otázku proč není až tak důležitá, že tahle forma má svou sílu. A ještě něco – soubor byl pod jeho vedením ve špičkové formě.
Jana Machalická, Lidové noviny

Daniel Špinar (1979) - Vystudoval nejprve herectví a později režii na DAMU, po škole působil jako kmenový režisér Divadla na Vinohradech. Jeho inscenace nesou výrazný režijní rukopis opřený především o formální řešení inscenace. Daniel Špinar je nositelem řady divadelních cen - v roce 2008 získal Cenu Evalda Schorma (Bratři Karamazovi), Divadlo Disk, Praha), v roce 2010 obdržel Cenu Alfréda Radoka v kategorii inscenace roku (Vojcek, Divadlo na Vinohradech), v roce 2009 a 2013 Cenu Josefa Balvína v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka (Vojcek, Divadlo na Vinohradech; Kabaret Kafka, Divadlo Na zábradlí) a další. Vytvořil tři desítky inscenací, od textů klasických po současné, několik divadelních her sám napsal. V současné době je kmenovým režisérem Národního divadla a pedagogem DAMU.  Švandovo divadlo na Smíchově – Jedna z nejstarších pražských scén; založena v roce 1881. Disponuje dvěma hracími prostory – Velkým sálem pro cca 300 diváků a suterénním variabilním Studiem. Švandovo divadlo nabízí také bohatý off program: scénické rozhovory, koncerty, literární večery a další. V čele divadla stojí už pátou sezonu umělecký šéf Dodo Gombár, jenž klade důraz na dramaturgii zaměřenou na autorské texty a silné a moderní pojetí textů klasických.  Hamlet Daniela Špinara je prvním titulem volné trilogie název Příběh muže / Příběh světa. V dalších letech se tak na Smíchově objeví ještě Baal, divadelní prvotina Bertolda Brechta, a Shakespearova tragédie Král Lear.