AUDIENCE

Režie: Štěpán Pácl a kol.
Osoby a obsazení:Sládek Norbert Lichý
Vaněk Jiří Müller

Premiéra 16. listopadu 2013 
Délka představení 55 minut bez přestávky

Audience - 70. léta v kanceláři jednoho malého, bezvýznamného pivovaru, kde místní sládek a spisovatel Vaněk společně zjistí, že je to všechno na hovno. Jednoaktové tragikomické absurdní drama z roku 1975, o kterém autor napsal v dopise Alfrédu Radokovi: „Jinak jsem nedávno napsal jednoaktovku inspirovanou mou zkušeností spisovatele pracujícího v pivovaře – snad se mi v ní trochu podařilo zachytit něco z beznadějného života mých spoluobčanů.“ První uvedení textu se odehrálo v Krobově stodole při zahradní slavnosti na Hrádečku, oficiální premiéra pak v roce 1990 v režii Jiřího Menzela v Činoherním klubu s Josefem Abrhámem a Pavlem Landovským. 

Oproti známým inscenacím je tu snad ještě víc položen důraz na přirozené chování postav, aby vynikla zásadní rozdílnost jejich charakterů. Ke kontrastnosti přispívá i obsazení rolí, z nichž jednu ztělesnil se suverénní samozřejmostí Norbert Lichý a tu druhou občasný herec, jinak technický zaměstnanec divadla Jiří Müller. V provedení Lichého je sládek hlučný, ordinérní pán pivovarského dvora, který projevuje vstřícnost a vzápětí naznačuje nemilost, postupem doby a opilosti se z něj stává naříkavá, ukřivděná nicka. Müllerův Ferdinand Vaněk je uzavřený, zdráhavě, tiše mluvící, velmi zdvořilý, zásadový člověk. Oba ztělesnili postavy osobitě a přesvědčivě, dramatická nadsázka jen zvýrazňuje situace, z nichž vane duch doby.
Milan Líčka, Ostravablog.cz

Režiséru Štěpánu Páclovi i oběma hercům se podařilo vytvořit atmosféru, ve které se divákům postupně proměňoval smích v hořký úsměv a posléze v mrazení v zádech. Ostravská inscenace Havlovy audience je důrazným jevištním činem oživujícím paměť národa a varujícím každého před zradou vlastního svědomí.
Ladislav Vrchovský, Ostravan.cz

Režisér Štěpán Pácl a iniciátoři projektu, herec Norbert Lichý a mistr světel s hereckým vzděláním Jiří Müller, ctí odkaz Havla-dramatika. Jejich Audience je esencí naší nedávné minulosti i nás samotných. Není divu, že z této vtipné konfrontace s podhoubím české Země líbezné v závěru zamrazí, ať už sedíte v divadelní Márnici, nebo jinde.
Veronika Boušová, divadlo.cz

Štěpán Pácl (1982) - V roce 2007 absolvoval DAMU v oboru režie činoherního divadla inscenací současné české hry Lenky Lagronové Království. Jako režisér pracoval v Národním divadle moravskoslezském, v Západočeském divadle Cheb, ve Středočeském divadle Kladno a v pražském Divadle na Vinohradech. Se souborem Švandova divadla na Smíchově nastudoval na jaře 2008 současnou českou hru Dorotka Magdaleny Frydrychové. V listopadu 2008 v divadle DISK v Praze inscenoval společně s dramaturgyní Terezou Marečkovou hru Josefa Topola Konec masopustu. Za výše dvě zmíněné inscenace získal Cenu Alfréda Radoka Talent roku 2008. K jeho následujícím pracím patří inscenace hry Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. a inscenace. Obdržel opět Cenu Alfréda Radoka  jako Talent roku 2010. V Disku uvedl německou hru Olivera Bukowského Hosté, v Národním divadle moravskoslezském Čechovova Ivanova, dále Langerovu Periferii v Moravském divadle Olomouc a novou hru české dramatičky Lenky Lagronové Z prachu hvězd v pražském Národním divadle, v prostoru divadla Kolowrat a další. Od roku 2010 do roku 2013 byl ředitelem divadelní společnosti Masopust (inscenace  Brand - Oheň Henrika Ibsena, El Príncipe Constante (Vytrvalý princ) Pedra Calderóna). Nadále zde působí jako režisér.Dnes je Pácl uměleckým šéfem v ostravského Divadla Petra Bezruče, kde uvedl Strýčka Váňu a v Národním divadle moravskoslezském text Davida Jařaba Za vodou (Dokud nás smrt…). 
Divadlo Petra Bezruče – Výrazná scéna ostravského regionu s jasnou profilací na mladého diváka. Dramaturgie zahrnuje moderní ztvárnění klasických děl, objevování a vytváření prostoru pro nová dramatická díla, dramatizace a převádění na jeviště zajímavých nebo kultovních děl literatury a filmu. Směřování Divadla Petra Bezruče určují výrazní režiséři ve funkci uměleckého šéfa. V letech 2006-2012 vedl divadlo Jan Mikulášek – jeden z nejuznávanějších režisérů u nás, kterého v sezoně 2007/2008 vystřídal režisér a dramatik Martin Františák. Od roku 2013 je na postu uměleckého šéfa Štěpán Pácl. Bezruči spolupracují s oceňovanými režiséry české divadelní scény: J. A. Pitínský, Daniel Špinar, Janusz Klimsza, Jan Frič, Anna Petrželková a další.