Umělecký šéf Dejvického divadla Miroslav Krobot adaptoval scénář stejnojmenného Kaurismäkiho filmu pro malé jeviště svého divadla. Obohatil ho o jemný, téměř absurdní humor a hudbu, která prostupuje celou inscenací a přispívá k celkovému dojmu syrovosti, nevtíravé bezprostřednosti i sympatické hravosti. , Příběh o muži, který ztratil paměť a začíná znovu s čistým srdcem, koncipoval Krobot jako podobenství o tom, co je v životě opravdu podstatné a kolik nepotřebných zvyků a zdánlivě nezbytných konvencí s sebou každý z nás vleče.
Divadelní adaptace a režie: Miroslav Krobot
Překlad: Pavla Arvela
Dramaturgie: Karel František Tománek
Scéna a kostýmy: Andrej Ďurík
Hudba a hudební nastudování: Marek Doubrava
Pohybová spolupráce: Kristýna Lhotáková
Osoby a obsazení:
Muž bez minulosti - David Novotný
Strážný, Advokát - Martin Myšička
Podnikatel - Ivan Trojan
Nieminen, Detektiv - Jaroslav Plesl
Zpěvák, Osikainen, Násilník - Pavel Šimčík
Hudebník, Policista, Násilník - Václav Neužil
Hudebník, Policista, Násilník - Pavol Smolárik
Irma - Tatiana Vilhelmová
Velitelka Armády spásy - Johanna Tesařová
Úřednice v bance - Lenka Krobotová/ Petra Hřebíčková
Nieminenová - Klára Melíšková
Členka Armády spásy - Simona Babčáková
Dcera - Martha Issová
Dcera - Jana Holcová
Manželka - Zdeňka Žádníková
Dále hrají - Jindřiška Rybáková, Tereza Měřičková, Klára Marešková, Jan Dvořák, Lukáš Briksa / Radek Patzel, Lukáš Hornych, Otakar Košťál
Premiéra 21. ledna 2010
Délka představení: 1 hodina 30 minut bez přestávky
Představení je součástí projektu "Budoucnost evropského činoherního divadla – tradice nebo experiment ve visegrádském prostoru".
Muž bez minulosti – Finský snímek Muž bez minulosti od světově proslulého Aki Kaurismäkiho nehýří slovem, pohybem ani střihem. Vypráví absurdní příběh muže, který byl v noci přepaden, okraden a zmlácen do bezvědomí. Muž sice nepřišel o život, ale úplně ztratil paměť. Doklady mu ukradli, tak neví, ani jak se jmenuje. I s takovým handicapem však začíná nový život. Krobotova adaptace rozvíjí téma ztráty identity, života bez minulosti a obohacuje filmový příběh o další konotace.
Je to trochu "jiné divadlo". V novince pražského Dejvického divadla Muž bez minulosti, vytvořené podle finského filmu Akiho Kaurismäkiho, přiměl režisér Miroslav Krobot své herce, aby odložili všechno, co si běžně představíme pod slovem herectví. Nenalíčené herečky a herci říkají své repliky "obyčejně", suše a skoro bez gesta. Pohled na ně nás ani v nejmenším neodvádí od vnímání toho nejdůležitějšího - že se navzájem slyší a komunikují spolu v tichu i zvláštním humoru. Jsou postavami i sebou samými. (…) Chvílemi forma představení připomíná muzikál, rozdávající jen tak zbůhdarma radost, chvílemi beckettovsky oproštěnou existenciální grotesku. Je to výjimečné divadlo.
Marie Reslová, Hospodářské noviny
Tam, kde z filmového plátna čiší beznaděj, se české divadelní publikum docela často směje. Komika převálcovala tragiku, režisér obohatil předlohu o nám blízký humor, čímž dílo zásadně proměnil.
Kateřina Rathouská, MF DNES
Příběh muže v podání Davida Novotného (…) plyne pozvolna. Klidně. Jako lyrická báseň. Se severskou melancholií. Jako balada. Ovšem s dobrým koncem. Oproti filmu je ale inscenace mnohem humornější. Komika se však obejde většinou bez větších čísel. Objevuje se jakoby bezděčně. I když i to největší číslo, s vodkou náhodou nalezenou ve staré lednici trojicí mužů ihned zkonzumovanou, je brilantně vystavěné. A navíc nevnucované. Bez laciného podbízení. Vše zde má pečlivě odměřenou míru.
Roman Sikora, Mozaika, Český rozhlas
Miroslav Krobot ( ⃰ 1951) - Od roku 1996 působí jako umělecký šéf Dejvického divadla, kam přivedl tehdy celý svůj absolventský ročník katedry KALD DAMU. Ten se stal základem nového divadelního souboru, který do DD přenesl svá absolventská představení. První režií přímo pro Dejvické divadlo byla práce na adaptaci povídek E. A. Poea Utišující metoda, následovala režie adaptace románu I. A. Gončarova Oblomov, za kterou obdržel Cenu Nadace ČLF. Mezi nepřehlédnutelné inscenace, které v DD režíroval, patří například Večer tříkrálový, Tři sestry, Hamlet (nominace na Cenu Alfréda Radoka v kategorii inscenace roku), Idiot a v současné době zejména adaptace filmového scénáře A. Kaurismäkiho Muž bez minulosti.
V roce 2001 jej obsadil Petr Zelenka do role Otce v Příbězích obyčejného šílenství, která mu za tento rok přinesla další Cenu Alfréda Radoka, tentokrát v kategorii talent roku. Za stejnou roli ve filmovém přepisu obdržel v roce 2005 Českého lva. Kromě režie a hraní ve filmech učí Miroslav Krobot na KALD DAMU a také spolupracuje s jinými českými divadly jako hostující režisér.
Dejvické divadlo – Bylo založeno v roce 1992. Po odchodu původního souboru s uměleckým šéfem Janem Bornou se vedení ujal režisér Miroslav Krobot. Dramaturgie divadla nereflektuje pouze současné dramatické texty (Joe Penhall: Krajina se zbraní, Denis Kelly: Debris a další), ale vyhledává a iniciuje i vznik textů původních (Petr Zelenka: Příběhy obyčejného šílenství, Teremin, Miroslav Krobot: Sirup, kft/sendviče reality®, Viliam Klimáček: Dračí doupě a další). Zároveň však v repertoáru DD mají své pevné místo adaptace děl světové literární tvorby i klasická dramata. Dejvické divadlo se pravidelně objevuje na předních místech při udělování nejprestižnějších divadelních ocenění. Mimo jiné se při vyhlašování Cen Alfréda Radoka třikrát stalo divadlem roku, inscenací roku se stala Sestra Úzkost, hrou roku byly v roce 2001 vyhlášeny Příběhy obyčejného šílenství. Také členové souboru byli několikrát nominováni na významné interpretační ceny (Ivan Trojan, Tatiana Vilhelmová aj.). DD je také častým hostem mezinárodních divadelních festivalů, naposledy se účastnilo festivalu FIBA v Buenos Aires s inscenací Černá díra.
