MAGOR

Komorní inscenaci Magor autorsky připravil režisér Ivo Krobot na základě Jirousovy básnické tvorby a vzpomínek a deníků jeho dcery, spisovatelky Františky. Inscenace Magor nemá dokumentární charakter, tvůrci se nechali básníkovými osudy jen volně inspirovat. Zaměřili se především na osm závěrečných let Jirousova života a jeho soužití s dcerou Františkou v bytě na Smíchově, v Nádražní 28.

Autor: I. M. Jirous, F. Jirousová
Scénář a režie: Ivo Krobot
Dramaturgie: Petr Oslzlý
Pohybová spolupráce: Zoja Mikotová
Scéna: Jan Konečný, Barbora Konečná
Kostýmy: Alice Novotná
Hudba: Zdeněk Kluka
Hrají: Jan Kolařík a Petra Bučková

Premiéra: 23. února 2013
Délka představení: 80 minut bez přestávky

Ivo Krobot (1948) – Studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Jako režisér působil v Divadle ve stanu, v Činoherním klubu, v Divadle Pod Palmovkou, v Národním divadle v Praze nebo v činohře v Českých Budějovicích či Hradci Králové. Hostoval v mnoha českých divadlech, především v Divadle Husa na provázku. Do roku 2000 externě a od roku 2000 působí jako interní pedagog na JAMU, ateliér režie a dramaturgie. V současné době je vedoucím jednoho z ateliérů činoherního herectví. V Divadle U stolu inscenoval Hrabalovu Příliš hlučnou samotu a dramatizaci Dostojevského novely Něžná.

Divadlo U stolu - Komorní scéna Centra experimentálního divadla zaměřená na inscenace jak pravidelných dramatických textů, tak dramatizací literárních předloh a rozmanitých scénických kompozic děl básnických. Svůj repertoár opírá především o velká díla světové i české literatury zpřítomňující základní existenciální otázky lidského života: příběhy Starého a Nového zákona, Sofoklův Oidipús, Calderónův Život je sen, Faust, Don Juan, Macbeth, Jób, díla Dostojevského, Máchův Máj, Demlovo Zapomenuté světlo, Boží duha Jaroslava Durycha, prózy a eseje Jana Čepa, poezie Holanova, Zahradníčkova, Czeslava Milosze a dalších. Od roku 1998 uvedlo Divadlo U stolu ve Sklepní scéně CED více než dvacítku inscenací a dosáhlo výsledků, které se staly nesporným úspěchem v kontextu celé české činoherní scény: Cena Nadace Českého literárního fondu za uvedení Durychovy Boží duhy, opakované nominace na Cenu Alfréda Radoka v několika kategoriích, Ceny diváků festivalu České divadlo atd.

Krobotova inscenace to s obnažováním a dávkováním intimity v jedinečném poetickém oparu umí. Není to žádné voyeursky kalkulované vysvlékání a obnažování básníka, jehož životní i umělecká extempore by mohla být záminkou k drsnějšímu pokoukání. Inscenace Magor není také prostým dokumentem nebo třeba divadelním hájením známého provokatéra. Je totiž ponejvíce křehkou divadelní sondou, a to je na výsledku vedle hereckého vkladu tím nejzajímavějším. Inscenace funkčně pulsuje díky nenásilnému odhalování křehkého světa dvou blízkých lidí, těží své podmanivé kouzlo z jejich paralelní koexistence. Luboš Mareček, Divadelní noviny

Krobot v přízračném podsklepí Husy na provázku - U stolu Františka Derflera - v prostoru půldruhé hodinky dokázal jemně akcentovat všechny těžko popsatelné valéry Magorovy duše, se zákoutími tak protikladnými a svárlivými, že by vydaly na tři životy. A Jan Kolařík všechno tlumočí způsobem, který omračuje i ohromuje. J. P. Kříž, www.novinky.cz