JE TŘEBA ZABÍT SEKALA

Píše se rok 1943. Do hanácké vsi tajně přichází mladý kovář Jura Baran. Bez ženy, bez dětí, snad aby se tu skryl. Doba je však zlá a někteří vědí, jak ji využít. Sekal zná slabá místa zdejších hospodářů a v atmosféře strachu je nemilosrdně vydírá. Baranovým příchodem se ale i jim objeví v ruce trumf – a ten se rozhodnou vynést. Jiří Křižan napsal toto velké syrové drama jako scénář pro film Vladimíra Michálka, oceněný 11 Českými lvy. Drama o křivdě, bolesti, zlu v srdci člověka a o spravedlnosti lidské i té boží.

Divadelní adaptace: Martin Františák
Režie: Natália Deáková
Dramaturgie: Klára Špičková
Scéna: Lukáš Kuchinka
Kostýmy: Daniela Klimešová
Hudba: Jakub Kudláč
Pohybová spolupráce: Martin Pacek

Osoby a obsazení:
Jura Baran - Martin Stránský
Ivan Sekal - Jan Maléř
Marie, Sekalova matka - Jana Kubátová
Oberva, Sekalův otec - Pavel Pavlovský
Anežka - Kamila Šmejkalová
Mladý Oberva - Petr Konáš
Záprdek - Zdeněk Rohlíček
Páter Flóra - Jakub Zindulka
Starosta -  Josef Nechutný
Hospodský - Michal Štěrba
Sekalova děvečka - Andrea Černá
Lojzek - Marek Adamczyk
Včelný, hospodář - Zdeněk Mucha
Sušil, hospodář  - Miloš Stránský
Koukol, hospodář - Viktor Vrabec
Sehnálek, hospodář - Miloslav Krejsa
Otáhal, hospodář - Michal Štrich
Štverák, hospodář - Martin Chmelař
Mládenec - Josef Wiesner
Cimbál, zpěv - Michal Horsák / Jan Mikušek
Vesničané - všichni

Premiéra 9. února 2013
Délka představení: 2 hodiny a 5 minut s přestávkou

Natália Deáková (1981) - Absolvovala divadelní režii na katedře činoherního divadla DAMU. V lednu 2005 se stala uměleckou šéfkou Činoherního studia v Ústí nad Labem, poté odešla na mateřskou dovolenou, aby se sem vrátila na období 2008 -2011 jako kmenová režisérka. Hostovala také v Praze (Švandovo divadlo, Divadlo na Vinohradech), v Hradci Králové (Klicperovo divadlo), v Brně (Národní divadlo Brno) aj. V lednu 2012 nastoupila do Českého rozhlasu jako režisérka dramatických a literárních pořadů. V Divadle J. K. Tyla v Plzni se od sezony 2013/14 stává uměleckou šéfkou souboru činohry.

Divadlo J. K. Tyla - Divadlo se svými pěti uměleckými soubory, vystupujícími souběžně ve dvou budovách, je důstojným nositelem dlouhé divadelní tradice ve městě, kde stálá česká profesionální scéna hraje již od roku 1865. V současné době je divadlo tvořeno soubory činohry, opery, muzikálu a operety, baletu a orchestru. Každá sezona přináší nejméně patnáct premiér, na repertoáru je obvykle pět desítek různých titulů. Divadlo je také hostitelem a pořadatelem Mezinárodního festivalu Divadlo, jehož ředitelem je Jan Burian, ředitel Divadla J. K. Tyla v letech 1995 až 2013. Od srpna 2013 stojí v čele divadla Ilja Racek a sezona 2013/14 je zároveň poslední sezonou scény Komorního divadla. V září 2014 se otevře nová divadelní budova s moderním technologickým vybavením a současně se bude nadále hrát v historickém Velkém divadle.

Děs nacistické okupace, selské chrapounství i zbabělost, náboženská předpojatost a tolerance, triumf ponižovaného nemanželského bastarda, podtóny frankistického vraždění ve Španělsku i partyzánské balady vytvářejí celek kořenící v absolutnosti antických tragédií. Aby to vše divadelní přepis postihl, musil rezignovat na psychologické ponory. I tak ovšem mocně působí syrovost a surovost tématu. Viktor Viktora, Plzeňský deník

Příběh ze stříbrného plátna nikdy není jednoduché převést do divadelního světa. Je dobře, že se inscenátoři úskalí nelekají a na tento tenký led se vydávají. Nová plzeňská inscenace Je třeba zabít Sekala v režii Natálie Deákové je toho nejlepším důkazem. Zasahuje diváka až do morku kostí, je mrazivá, naturalistická, syrová i surová. A opravdová, emočně vypjatá. Výborně zahraná, sugestivně scénicky pojatá a hluboce, zdrcujícím způsobem přesvědčivá. (…) Je třeba zabít Sekala je inscenace, z níž se budete delší dobu vzpamatovávat, budete odcházet rozrušeni, snad otřeseni. A právě proto stojí za to ji vidět. Je svědectvím o nás samých. Gabriela Špalková, MF DNES